Jak se dá očekávat, různé screeningové programy jsou určeny různým skupinám populace. První screeningové vyšetření podstupují již novorozenci v porodnicích. jiné programy se zaměřují na vyhledávání časných stadií některých zhoubných nádorů. Přinášíme vám stručný přehled screeningových programů, které fungují pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

1. Novorozenecký screening

V českých porodnicích se novorozenecký screening provádí již od 60. let 20. století. Od té doby se změnily jak vyšetřovací metody, tak spektrum onemocnění, na která je tento screeningový program zaměřen.

Laboratorní screening se v dnešní době provádí z kapky krve, kterou lékař odebere z patičky novorozence druhý nebo třetí den po narození. Rodiče se tohoto vyšetření někdy obávají a domnívají se, že je zbytečné. Je však třeba vzít v úvahu, že z jedné malé kapky krve lze zjistit některé z nejčastěji se vyskytujících vrozených onemocnění, pokud je přítomno. Pravděpodobnost, že právě u jednoho konkrétního vyšetřovaného novorozence bude zjištěno některé ze zjišťovaných onemocnění, je velmi malá. Stane se tak pouze u jednoho dítěte z přibližně 1150 právě narozených. Právě jemu ale novorozenecký laboratorní screening pomůže uchránit zdraví, někdy i život.

Kromě laboratorního screeningu se u novorozenců provádí i screening sluchu, vrozené katarakty (šedého zákalu) a kyčelních kloubů.

Bližší informace o tomto screeningovém programu najdete v článku Novorozenecký screening: co to je?

2. Screening karcinomu prsu

V České republice každoročně onemocní rakovinou prsu více než pět tisíc žen. Díky funkčnímu screeningovému programu se však většinu těchto onemocnění daří nalézt včas, s velkou nadějí na vyléčení. Screeningové vyšetření byste měla podstoupit, pokud dovršíte věk 45 let. Navštívíte-li v tomto období svého registrujícího praktického lékaře nebo registrujícího gynekologa, napíše vám doporučení na akreditované screeningové pracoviště, kde vám bude provedena tzv. screeningová mamografie. Screening karcinomu prsu se označuje také jako mamografický screening.

Mamograf je speciální přístroj, využívající k vyšetření prsu tzv. měkké rentgenové záření. Vyšetření na moderních přístrojích představuje minimální zátěž a nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Jeho výsledek pracoviště nahlásí zpět vašemu lékaři a ten podle nálezu zajistí vše potřebné. Pokud je vše v pořádku, měla byste nadále na toto vyšetření chodit ve dvouletém intervalu.

Bližší informace o tomto screeningovém programu najdete v článku Rakovina prsu: screeningový program.

3. Screening karcinomu děložního hrdla

Screening karcinomu děložního hrdla je další preventivní program, který je věnován ženám. Tento screeningový program je zaměřen na vyhledávání rakoviny děložního čípku – jednoho z nejčastějších a zároveň i nejvíce nebezpečných gynekologických nádorů. Toto vyšetření již asi znáte. Váš registrující gynekolog vám při tzv. „vyšetření v zrcadlech“ provede stěr z děložního hrdla, získaný materiál natře na laboratorní sklíčko a předá screeningové laboratoři k vyhodnocení pod mikroskopem. Výsledek pak odešle vašemu gynekologovi, který již zajistí vše potřebné. Na toto vyšetření byste měla přijít jednou ročně. Opravdu je velmi důležité chodit pravidelně, neboť se tím můžete úspěšně vyhnout tomuto zákeřnému onemocnění, na které ročně zbytečně umírá přes 400 žen.

Screening karcinomu děložního hrdla se označuje také jako cervikální screening. U dospělých žen je prováděn 1× ročně jako součást preventivní gynekologické prohlídky.

Od 1. 1. 2021 začaly zdravotní pojišťovny hradit další formu vyšetření, a to testování na přítomnost HPV. Jde o vyšetření přítomnosti nukleové kyseliny vysoce rizikových typů HPV v cervikálním stěru. Screeningové vyšetření HPV DNA je určeno ženám ve věku 35 let, 45 a 55 let (tj. 364 dní od 35./45./55. narozenin), které mají negativní nález cytologického screeningu (tzn. na děložním čípku nebyly objeveny žádné změny svědčící pro onkologické onemocnění). Ostatní věkové kategorie žen mohou mít rovněž proveden HPV test, ten ale nebude hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

Vzorek buněk z oblasti děložního hrdla odebírá gynekolog při standardní preventivní prohlídce současně se stěrem na screeningové cytologické vyšetření. Jde o nebolestivé, neinvazivní vyšetření. Díky analýze DNA ze stěru děložního čípku je možno přesně určit přítomnost viru HPV a stanovit míru ohrožení rakovinou. Na rozdíl od tradiční cytologie tento test umožňuje zjistit přítomnost viru HPV mnohem dříve, než mohou být v důsledku jejího působení pozorovány přednádorové nebo nádorové změny na buňkách děložního čípku.

Vyšetření na HPV bylo dosud předepsáno a hrazeno pouze u žen se sporným cytologickým nálezem. V těchto případech je vyšetření HPV hrazeno i nadále, a to bez omezení věku.

Bližší informace o tomto screeningovém programu najdete v článku Rakovina děložního čípku: screeningový program.

4. Screening karcinomu tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom)

Na tomto programu lze velmi dobře poznat, kolik lidských životů by mohlo být ušetřeno, kdyby jej klienti navštěvovali. V České republice na rakovinu tlustého střeva a konečníku ročně umírá kolem tří a půl tisíce mužů a žen. Včasné screeningové vyšetření a jednoduchý zákrok přitom mohou tomuto smrtelnému onemocnění zcela zabránit.

Vyšetření spočívá v následujících úkonech: Ve svých padesáti letech zbystřete a žádejte u svého registrujícího praktického lékaře nebo registrujícího gynekologa vyšetření na tzv. okultní (skryté) krvácení v zažívacím traktu (lidem starším 50 let jej zdravotní pojišťovna hradí jednou za dva roky). Vyšetření spočívá v odběru vzorků stolice do speciální odběrové nádoby. Krev ve stolici může být totiž prvním signálem přítomnosti nádoru nebo polypu, z kterého se může nádor vyvinout. Od 50 let máte také možnost zvolit místo opakovaného vyšetření stolice tzv. primární screeningovou kolonoskopii. Při ní vám odborný lékař (gastroenterolog) zavede do konečníku tenkou ohebnou rourku (endoskop) a prohlédne vám detailně sliznici tlustého střeva. Vyšetření sice bude vyžadovat vaši trpělivost, ale za pocit jistoty rozhodně stojí. Vyšetření se pak opakuje v intervalu 10 let. Žádanku na provedení vyšetření vám vystaví váš registrující praktický lékař nebo registrující gynekolog.

Screening karcinomu tlustého střeva a konečníku se označuje také jako kolorektální screening. Bližší informace o tomto screeningovém programu najdete v článku Rakovina tlustého střeva a konečníku: screeningový program.

5. Screening karcinomu plic

Rakovině plic lze nejlépe předcházet nekuřáctvím. Přestat s kouřením se vyplatí i lidem, kteří kouří už celé roky. V lednu 2022 byl v České republice nicméně zahájen nový screeningový program, tzv. program časného záchytu rakoviny plic. Týká se lidí, kteří jsou rakovinou plic nejvíce ohroženi. Jde o občany ve věku 55–74 let, kteří za svůj život prokouřili 20 nebo více balíčkoroků. To znamená, že člověk např. kouří po dobu 20 let jeden balíček (20 cigaret) denně, nebo po dobu 10 let dva balíčky (40 cigaret) denně, případně po dobu 5 let čtyři balíčky (80 cigaret) denně. Počet prokouřených balíčkoroků si můžete sami snadno spočítat na některé z on-line dostupných kalkulaček, např. na webu Masarykova onkologického ústavu. Cílem screeningu karcinomu plic je zvýšit podíl pacientů, u nichž je rakovina plic odhalena v časném klinickém stadiu, a zlepšit tak jejich šanci na úplné uzdravení.

Pokud se chcete nechat vyšetřit, navštivte svého praktického lékaře nebo plicního lékaře. Je také možné, že při vaší návštěvě vám lékař tento screeningový program sám nabídne. Praktický nebo plicní lékař vás může do screeningového programu zapojit, pokud splňujete výše popsaná vstupní kritéria. Plicní lékař vám provede standardní vyšetření plic a vyplní s vámi dotazník. Pokud kouříte, bude vám nabídnuta pomoc v odvykání kouření. Dotazník pak společně se žádankou na CT odevzdáte na radiologickém pracovišti, kde vás vyšetří nízkodávkovou výpočetní tomografií (LDCT). Odborný lékař (radiolog) zde zhodnotí a popíše výsledek a předá jej plicnímu nebo praktickému lékaři.

Bližší informace o tomto screeningovém programu najdete v článku Rakovina plic: prevence, screeningový program.

6. Screening karcinomu prostaty

Rakovina prostaty se v časném stadiu obvykle neprojevuje žádnými obtížemi. Projevy jako např. potíže při močení se v případě rakoviny objevují až v pozdních stadiích, když nádor naroste do takové velikosti, že tlačí na močovou trubici. V takovém případě už může jít o pozdější stadium nádoru a léčba je již výrazně složitější. Časný záchyt je tak možný jen při preventivním vyšetření. Od ledna 2024 je v České republice zaveden nový screeningový program, tzv. program časného záchytu karcinomu prostaty. Jeho cílem je zvýšit podíl pacientů, u nichž je rakovina prostaty odhalena v časném klinickém stadiu, a zlepšit tak jejich šanci na úplné uzdravení.

Pokud se chcete nechat vyšetřit, navštivte svého praktického lékaře nebo urologa. Je také možné, že při vaší návštěvě vám lékař tento screeningový program sám nabídne. Praktický lékař nebo urolog vás může do screeningového programu zapojit, pokud jste muž ve věku 50–69 let (včetně) a doposud jste se neléčil s rakovinou prostaty. Vstupní vyšetření spočívá v odběru krve pro stanovení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Podle výsledku vám lékař buď doporučí interval pro další screeningové vyšetření, nebo vás odešle na jiné specializované vyšetření.

Bližší informace o tomto screeningovém programu najdete v článku Rakovina prostaty: screeningový program.

7. Screening aneurysmatu břišní aorty

Aneurysma neboli výduť je místní vyboulení krevní cévy, které je často způsobeno místním oslabením cévní stěny. Vývoj aneurysmatu je obvykle pomalý a bezpříznakový. Velká aneurysmata jsou vzácná, ale jsou spojená s obzvlášť vysokým rizikem prasknutí, které vede k silnému vnitřnímu krvácení. Aneurysma břišní aorty je výduť v břišní části aorty, tj. největší tepny v lidském těle. Obvykle bývá objeveno spíše náhodou, případně při vyšetření, při kterém lékař hledá příčinu pacientových nespecifických potíží.

Od 1. ledna 2025 v ČR probíhá pilotní program časného záchytu výdutě břišní aorty. Je určen pro muže ve věku 65–67 let a spočívá v ultrazvukovém vyšetření na specializovaném pracovišti.

Bližší informace o tomto screeningovém programu najdete na webu zachransiaortu.cz.

Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky (zdroj: NZIP)