Přínos kojení pro dítě

V rozvojových zemích může být kojení doslova otázkou života a smrti. Různé studie odhadují, že kdyby všechny děti byly kojeny v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, zachránilo by to ročně okolo milionu dětských životů. Kojení má pro dítě velký význam i v rozvinutých zemích, jako je Česká republika. V prvních měsících života dítěte je nejlepší stravou a zdaleka nejen to – je totiž mnohem více, než jen „dobrým jídlem“. Přínos kojení pro dítě je velmi široký a dlouhodobý.

Mateřské mléko poskytuje kojenému dítěti všechny potřebné živiny. Jejich poměr přesně odpovídá věku dítěte. Složení mateřského mléka se totiž mění tak, jak dítě roste a „stárne“. V tom se mateřskému mléku nemůže plnohodnotně vyrovnat žádná náhradní kojenecká mléčná výživa.

Kromě potřebných živin obsahuje mateřské mléko i protilátky, které chrání dítě např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo před průjmy. Ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou neobsahuje mateřské mléko tolik bílkovin, a proto méně zatěžuje dětské ledviny. Kojené děti jsou v prvním roce života méně často v nemocnici a také se u nich méně vyskytuje tzv. syndrom náhlého úmrtí (SIDS, sudden infant death syndrome), což je náhlé úmrtí kojence, kterému nepředchází žádné varovné příznaky a u kterého se nepodaří objasnit příčinu smrti.

Výsledky studií ukazují na ochranné účinky kojení proti závažným onemocněním (např. Crohnově nemoci), cukrovce, alergiím, ale i nadváze a obezitě v dětském věku. Jako jeden z účinných nástrojů v celosvětovém boji proti dětské obezitě prosazuje kojení Světová zdravotnická organizace a podporuje ho i Ministerstvo zdravotnictví České republiky. I mezi českými kojenými dětmi byl zjištěn několikanásobně nižší výskyt nadváhy a obezity, než je v dětské populaci běžné. Podle odborníků je každý měsíc kojení spojen se snížením rizika vzniku nadváhy o 4 %. Tedy čím déle je dítě kojeno, tím menší je pravděpodobnost, že bude mít nadváhu nebo bude obézní.

Jedním z důležitých přínosů kojení je, že posiluje láskyplný vztah mezi dítětem a matkou. Těsný kontakt s matkou dává dítěti pocit bezpečí potřebný pro jeho správný psychický a rozumový vývoj a podle některých studií je spojen se zvýšením jeho IQ. Správný vývoj mozku dítěte je podpořen i obsahem důležitých živin v mateřském mléce.

Kromě okamžitých výhod má kojení pozitivní vliv na zdraví i dlouhodobě. Podle Světové zdravotnické organizace dospělí, kteří byli jako děti kojeni, méně často trpí nadváhou, obezitou, cukrovkou 2. typu a mají lepší výsledky inteligenčních testů. Role kojení je také zmiňována v souvislosti s dlouhodobou prevencí vysokého krevního tlaku, leukemie nebo některých zánětů střev.

Přínos kojení pro matku

Pokud matka kojí, dělá to nejlepší pro zdraví svého dítěte a pro posílení jejich vzájemného vztahu. Zároveň je ale kojení prospěšné i pro ni samotnou.

Kojení napomáhá rychlejšímu návratu dělohy do stavu před těhotenstvím, snižuje intenzitu poporodního krvácení a kojící matky také méně často trpí poporodní úzkostí a depresí. Kojení je spojeno se sníženým rizikem vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky 2. typu, některých onemocnění srdce a cév nebo řídnutí kostí (tzv. osteoporózy) v pozdějším věku. Kojící matky se snáze zbavují nadbytečných kil získaných v těhotenství, i když kojení není pro hubnutí nejdůležitější podmínkou. Nicméně kojící ženy váhový úbytek lépe a déle udrží a výzkumy ukazují, že kojení může mít pozitivní vliv i na hmotnost matky po ukončení kojení.

K praktickým výhodám kojení, které matky jistě ocení, patří to, že mateřské mléko je „vždy po ruce“, v dostatečném množství a má vždy přesně tu správnou teplotu.

Poměrně rozšířené je mezi rodiči povědomí o tom, že kojení může fungovat jako antikoncepce. Za splnění přísných podmínek je to částečně pravda, ale rozhodně se nelze na kojení spolehnout jako na jedinou antikoncepční metodu.

Finanční přínos kojení

Kromě mnoha zdravotních důvodů existují pro podporu kojení i důvody finanční. Stručně řečeno, díky kojení ušetří rodina i celá společnost. V České republice není ekonomická situace rodin taková, jako v některých afrických zemích, kde nekojící žena vydá za náhradní kojeneckou výživu pro své dítě až 90 % minimální mzdy. Ale i u nás je náhradní kojenecká výživa ve srovnání s kojením drahá.

Kojící matka ušetří za náhradní kojeneckou mléčnou výživu, kojeneckou vodu a další nutné vybavení, např. lahvičky, dudlíky či sterilizátory. Jen úspory za náhradní výživu mohou za půl roku výlučného kojení dosáhnout 10 000 Kč. Ke kojení naproti tomu není potřebné téměř žádné vybavení; odsávačky mateřského mléka lze v případě potřeby za úplatu zapůjčit a některé zdravotní pojišťovny přispívají kojícím matkám na pomůcky (vložky do podprsenek aj.) Rodina s kojeným dítětem rovněž ušetří za energie a vodu, které by potřebovala ke sterilizaci pomůcek nutných ke krmení náhradní kojeneckou výživou.

Kojené děti jsou méně často nemocné, rodiče s nimi nemusejí zůstávat doma a nepřicházejí tedy o výdělek. Pokud kojící zaměstnanou ženu kvůli kojení přeřadil zaměstnavatel na hůře placenou pozici, může žena po celou dobu kojení čerpat tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ten se vypočítává individuálně podle výše výdělku. Tento příspěvek není určen pro osoby samostatně výdělečně činné a ženy zaměstnané na dohodu o provedení práce (DPP). Je-li kojící matka v hmotné nouzi, má podle zákona nárok na zvýšení částky na živobytí do 1 roku věku dítěte nebo do ukončení kojení, případně do ukončení stavu hmotné nouze.

Menší nemocnost kojených dětí i kojících matek přináší značné úspory zdravotnímu systému. Světová zdravotnická organizace vyčíslila celosvětovou ekonomickou roční ztrátu v důsledku nekojení na více než 300 miliard dolarů. Viceprezident Světové banky před několika lety konstatoval ve svém článku, že kdyby neexistovalo kojení, získal by jeho vynálezce dvojí Nobelovu cenu: nejen za lékařství, ale i za ekonomii.

Ekologický přínos kojení

Mateřské mléko je jednou z potravin, která při vzniku i spotřebě žádným způsobem neznečišťuje životní prostředí. Tvoří se přesně v takovém množství, které dítě potřebuje, takže nedochází k plýtvání. Kojení nezatěžuje životní prostředí dopravou a nevyžaduje žádné obaly. Navíc jde o „obnovitelný zdroj“ v pravém slova smyslu.

Naproti tomu při výrobě náhradní kojenecké výživy, lahviček, saviček a dalších pomůcek potřebných pro výživu nekojeného dítěte dochází ke spotřebě jak energie, tak surovin (papír, plasty, sklo aj.). Další energie, voda nebo chemické látky, jsou potřeba pro sterilizaci těchto pomůcek. Obaly nutné pro transport a skladování náhradní výživy jsou zátěží pro životní prostředí jak při jejich výrobě, tak při likvidaci.

Výroba náhradní kojenecké mléčné výživy samozřejmě vyžaduje chov skotu. Lesy musí na velkých plochách ustoupit pastvinám a toto odlesňování vede mimo jiné k erozi půdy. Navíc chov skotu zvyšuje produkci plynů způsobujících skleníkový efekt.

Hlavní přínosy kojení velmi stručně shrnuje leták vydaný Státním zdravotním ústavem.

Autor: Národní komise pro kojení, Státní zdravotní ústav (zdroj: NZIP)