Po tomto kouzelném momentu, jsem začala odsávat elektrickou odsávačkou (každé 3 hodiny po 20 minutách obě prsa), užívat bylinky pískavici a benedikt a shánět další dárcovské mateřské mléko.

Po týdnu se objevily první kapičky mateřského mléka na bradavce. Dojetím jsem se rozplakala. Bohužel jsem záhy na to onemocněla covidem a na odsávání a bylinky jsem neměla sílu. Tím se podle mě celý proces zkomplikoval a laktace se mi už nespustila. Nicméně i tak jsem byla rozhodnutá kojit přes cévku.

Po pár dnech, co jsme si domů od přechodné pěstounky přivezli šestitýdenní holčičku, jsem si ji za pomoci laktační poradkyně přiložila poprvé k prsu. Přisála se hned na poprvé. Byl to jeden z mých nejsilnějších a nejdojemnějších zážitků v mateřství. Stále mám při vzpomínce motýlky v břiše.  Najednou jsem měla pocit, že mě přijala za svou maminku. Od té doby jsem kojila přes cévku povětšinou mateřským mlékem, pro které jsme jezdili po celé Praze, a částečně umělým. Zažila jsem bojkot kojení i pokousané bradavky, ale i přesto jsem ji adoptivně kojila rok.

Jsem neskutečně vděčná, že jsem do toho šla a že se holčička kojit chtěla. Pro nás obě to bylo nesmírně léčivé. Pomohlo nám to k navázání citového pouta a k vybudování vzájemné důvěry. Milovala jsem, když mi na prsou po kojení usnula. Léčilo to nejen její náročnější začátek života, ale zacelilo to i částečně moje rány, které mi způsobila neplodnost. Když jsem s holčičkou nemohla prožít těhotenství a porod, tak aspoň nám byl dán dar kojení.

Více informací ohledně adoptivního kojení naleznete tady https://laskyplnanaruc.cz/adoptivni-kojeni/.

Autor: Láskyplná náruč, z. s.