„Lidská vajíčka jsme stále ještě dostatečně neprozkoumali. Nejvíc zmapovaný je problém nerovnoměrného rozložení chromozomů, s nímž souvisí genetické poruchy. Vajíčko je ale buňka, která žije a má svoje buněčné tělíčko. I to je potřeba zkoumat. Příčinou neplodnosti totiž může být také špatná cytoplazma, tedy vnitřní prostředí vajíčka,“ popisuje vědkyně PharmDr. Zuzana Holubcová, Ph.D., která se dlouhodobě zabývá studiem vývoje oocytů. Tento výzkum zahájila během pracovního pobytu v anglické Cambridge, poté se vrátila do České republiky a v roce 2015 začala spolupracovat s brněnskou klinikou Reprofit. „Vajíčko sice může vykazovat vnější znaky oplození, to však nemusí být úplně vypovídající. Proto se v oddělení vědy a výzkumu zaměřujeme i na pochopení vnitřní struktury vajíčka. Pomocí speciálních vysokorozlišovacích mikroskopů je s kolegy zkoumáme na úrovni nanometrů,“ popisuje vědkyně. „Na většině klinik se vědecky prezentuje pouze laboratorní část nebo genetika. Naše klinika je unikátní v tom, že má své vlastní oddělení vědy a výzkumu,“ doplňuje vedoucí lékař Reprofitu Brno MUDr. Pavel Otevřel. 

Právě vědecký výzkum a aplikace získaných poznatků do praxe jsou jedním z klíčů úspěchu léčby pomocí IVF. Vědci v Reprofitu úzce spolupracují s embryology, kteří díky nim dokážou lépe posoudit, zda je vajíčko dostatečně kvalitní a zralé. „Zjednodušeně lze říct, že vajíčko je maminka, která dítěti sbalí svačinu na cestu, a spermie tatínek, který ho odveze na autobus. Teprve na výletě se ukáže, jestli bez nich dítě – tedy embryo – dokáže fungovat samostatně,“ vysvětluje PharmDr. Holubcová. Aby se embrya vyvíjela správně, musí odborníci vybrat ta nejkvalitnější vajíčka a správně načasovat jejich oplození. Jak vědkyně upozorňuje, kvalita genetické výbavy vajíček u žen s přibývajícími roky klesá a s ní i úspěšnost IVF. „Není to tak, že se vzbudím ve 34 letech a řeknu si – jsem zdravá, vše je v pohodě a teď budu mít dítě. Ideální věk na těhotenství je kolem 25 let,“ říká PharmDr. Holubcová. Vnitřní prostředí vajíčka ale podle ní může být špatné v jakémkoli věku ženy. „Nad tím, proč se případně oplození nepovedlo, je proto třeba přemýšlet v širších souvislostech,“ zdůrazňuje vědkyně.

Spolupráci s vědci reprodukční kliniky oceňují. Pomáhá jim monitorovat úspěšnost využívaných metod a neustále se zdokonalovat. „Už v minulosti tato spolupráce na naší klinice přispěla k zavedení některých nových metod, a zvýšila tak šanci na oplodnění i u pacientů s určitými specifickými potížemi, například s problematickým dozráváním vajíček. V léčbě pacientů je tak velkým přínosem,“ vysvětluje Mgr. Soňa Kloudová, Ph.D., vedoucí laboratoří brněnské kliniky Reprofit. „Práce v dobře fungující embryologické laboratoři je do značné míry rutinní. Díky vědeckým týmům si nejenom v Brně, ale i na naší klinice v Ostravě významně rozšiřujeme obzory,“ dodává.

O PharmDr. Zuzaně Holubcové, Ph.D.:

PharmDr. Zuzana Holubcová má rozsáhlé zkušenosti z výzkumu v oboru reprodukční medicíny. Titul Ph.D. obdržela za práci na výzkumu genetické nestability lidských embryonálních kmenových buněk. Jako postgraduální výzkumník vypracovala v Cambridge nové postupy umožňující studium vývoje lidských vajíček. Její výzkumná práce, která mimo jiné objasnila příčiny genetických poruch lidských vajíček, byla publikována ve špičkových vědeckých časopisech. PharmDr. Zuzana Holubcová byla také oceněna prestižní Basic Science Award udělovanou evropskou embryologickou společností ESHRE (European Society for Human Reproduction and Embryology) a cenou pro originální vědecké projekty Neuron Impulsy za rok 2016, obor Medicína.

Kontakt pro novináře:

Ing. Barbora Mertová, mertova@mavepr.cz, +420 737 207 198