Tato čísla nám poskytují jedinečný vhled do každé fáze těhotenství a odhalují podrobnosti o vývoji plodu, přibývání na váze, funkci placenty či objemu plodové vody. Pomáhají nejen lékařům při sledování správného průběhu těhotenství, ale zároveň dodávají rodičům cenné informace, které jim umožňují lépe pochopit proměny, které se v těle matky odehrávají. Kromě toho nám tato data umožňují identifikovat potenciální rizika a předcházet komplikacím, čímž přispívají ke zdraví matky i dítěte.

Trvání těhotenství a vývoj plodu

Těhotenství trvá v průměru 280 dní, 40 týdnů počítaných od prvního dne poslední menstruace. Během této doby plod prochází třemi zásadními fázemi vývoje. V prvních 12 týdnech dochází k proměně zygoty v embryo, které se později vyvine v plod. Na konci této fáze měří plod asi 5,4 cm a váží přibližně 14 gramů. Mezi 13. a 26. týdnem probíhá rychlý růst a vývoj orgánů – ve 20. týdnu už plod měří 25 cm a váží kolem 300 gramů. Během posledních týdnů, od 27. do 40. týdne, plod nabírá na váze a jeho orgány dozrávají. Před narozením dosahuje průměrné délky 50 cm a váží mezi 3 a 4 kilogramy.

Množství plodové vody

Neméně fascinující je i vývoj množství plodové vody, která plod chrání a umožňuje mu volný pohyb. V 10. týdnu obsahuje děloha přibližně 30 ml této tekutiny. Ve 20. týdnu se objem zvyšuje na 350 ml, a ke konci těhotenství, mezi 37. a 40. týdnem, dosahuje až 1000 ml. Pokud je množství plodové vody příliš malé (oligohydramnion) nebo naopak nadměrné (polyhydramnion), může to signalizovat zdravotní komplikace.

Hmotnostní přírůstek během těhotenství

Hmotnostní přírůstek během těhotenství je dalším důležitým ukazatelem. V průměru žena přibere mezi 10 a 15 kilogramy, přičemž plod váží zhruba 3 až 4 kilogramy. Placenta, která zajišťuje výživu plodu, přidává dalších 0,5 až 0,7 kilogramu, plodová voda přibližně 1 kilogram a zvětšující se děloha kolem 1 kilogramu. K tomu se připočítává zvýšený objem krve, který představuje 1,5 až 2 kilogramy, a růst prsů, které přidávají dalších 0,5 až 1,5 kilogramu. Tukové zásoby, které tělo ukládá jako energii pro porod a kojení, činí přibližně 2,5 až 4 kilogramy.

Předčasný porod a novorozenecká péče

Předčasný porod, tedy porod před 37. týdnem těhotenství, nastává zhruba u 10 % případů. Předčasně narozené děti mají často nižší hmotnost a vyžadují speciální péči. Novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností váží méně než 1000 gramů, ti s velmi nízkou hmotností pod 1500 gramů a děti s nízkou porodní hmotností méně než 2500 gramů. Tyto děti často potřebují intenzivní lékařskou péči v neonatologických centrech.

Spotřeba kyslíku a energie

Během těhotenství se také zvyšuje energetická potřeba matky. Ve třetím trimestru stoupá spotřeba kyslíku o 20 % a celková energetická náročnost těla se zvyšuje o 300 až 500 kalorií denně. Matka potřebuje více energie nejen pro svůj organismus, ale také pro podporu růstu plodu.

Velikost a funkce placenty

Placenta, která zajišťuje přenos živin a kyslíku mezi matkou a dítětem, měří na konci těhotenství průměrně 22 cm a váží 500 až 600 gramů. Její povrch je tvořen přibližně 15 až 20 lalůčky, které umožňují výměnu látek. Placenta je klíčová pro správný vývoj plodu a její růst je pečlivě sledován po celou dobu těhotenství. Plné zralosti dosahuje kolem 34. týdne těhotenství a po porodu je vypuzena z těla. Spontánní porod placenty trvá přibližně 10 minut a většinou není moc bolestivý. Žena cítí jen slabší stahy dělohy, a to několik minut po porodu plodu. V tomto okamžiku se placenta může stát buď biologickým odpadem nebo může být uchována do budoucna pro případnou léčbu, která je již ve fázi klinických studií. Buňky, které obsahuje mají potenciál hlavně v buněčných terapiích či regenerativní léčbě poškozených tkání a orgánů. Např. v případě potřeby transplantace může zvýšit 2 až 3 násobně počet dostupných krvetvorných kmenových buněk dítěte a snížit tak riziko jejího selhání. Vyšší počet transplantovaných buněk také snižuje riziko relapsu onemocnění. Klinické studie probíhají nejen při onkologických onemocněních ale také při léčbě onemocnění, jako je osteoartritida, Crohnova choroba, hypoxie mozku při narození, dětská mozková obrna, mrtvice, Alzheimerová choroba, roztroušená skleróza, infarkt či diabetes 2. typu.

Pupeční šňůra a pupečníková krev

Pupeční šňůra, která spojuje plod s placentou, má průměrnou délku 50 až 60 cm a tloušťku kolem 2 cm. Obsahuje dvě tepny a jednu žílu, které zajišťují přenos krve mezi matkou a dítětem. Cévy jsou obklopené Whartonovým gelem, speciální želatinovou tkání, která je chrání před stlačením a poškozením. Tento gel obsahuje mezenchymální kmenové buňky, které mají významný potenciál pro léčbu různých onemocnění, včetně autoimunitních poruch, poškození tkání a regenerativní medicíny.

Pupečníková krev, která zůstává v pupeční šňůře po jejím přestřihnutí, obsahuje krvetvorné kmenové buňky, které mohou být použity k léčbě vážných onemocnění jako leukémie, lymfomy či některé nádory. Krvetvorné kmenové buňky se po narození tvoří v kostní dřeni, jinak se to děje během nitroděložního vývoje, kdy se krvinky tvoří také v játrech a slezině. V posledních fázích vývoje dítěte před narozením se krvetvorné kmenové buňky „stahují“ z jater a sleziny do kostí cestou krevního oběhu. Proto je právě pupečníková krev novorozence bohatým zdrojem těchto buněk. Ihned po porodu však přítomnost kmenových buněk v krvi prudce klesne a některé typy kmenových buněk z krve zcela vymizí. Konkrétní počet buněk v pupečníkové krvi může značně kolísat, ale obecně se udává, že vzorek pupečníkové krve o objemu 100 ml může obsahovat přibližně 1–2 miliardy buněk.

Těhotenství je mimořádné období, které každý prožívá jinak, ale díky číslům a statistikám můžeme lépe porozumět tomu, co se v těle odehrává. Tato čísla nejenže ilustrují biologické procesy, ale také umožňují lékařům a budoucím rodičům sledovat, jak se dítě vyvíjí, a zajistit, aby mělo co nejlepší podmínky pro zdravý růst. Každý týden, každý mililitr plodové vody či gram navíc má svůj hluboký význam. Krok za krokem sledujeme zázrak, který vrcholí narozením nového života.

Zdroj: PEPR Consulting