Práva pacienta

Pacient má zejména právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, kterou se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

Rovněž je pacientovým nesporným právem právo na úctu, důstojné zacházení, ohleduplnost a respektování soukromí, včetně práva na přítomnost osoby blízké.

Dále pacientům (nebo jejich zákonným zástupcům) náleží:

• právo na volbu poskytovatele zdravotních služeb,
• právo na informace o zdravotním stavu,
• právo zakázat poskytování informací o vašem zdravotním stavu komukoli,
• právo vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb,
• právo na odmítnutí léčby,
• právo na respektování pacientovy vůle při poskytování zdravotní péče – tzv. dříve vyslovené přání,
• právo na výběr zdravotní pojišťovny,
• právo na změnu lékaře,
• právo na poskytnutí zdravotní služby bez úhrady,
• právo na podání stížnosti,
• právo na druhý názor (second opinion),
• právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, pořizovat si její kopie a opisy či požádat o výpis ze zdravotnické dokumentace,
• právo na ochranu osobních údajů,
• práva dítěte,
• práva zákonných zástupců dítěte,
• práva osob se zdravotním postižením.

O právech pacientů a jak se jich domoci se můžete více dozvědět také v brožuře organizace Hlas onkologických pacientů.

Povinnosti pacientů a jiných osob

Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen:

• dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
• řídit se vnitřním řádem poskytovatele zdravotních služeb,
• uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,
• pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
• nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Tyto povinnosti náleží také zákonnému zástupci pacienta. Zákonný zástupce pacienta je současně povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem.

Pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to zdravotnický pracovník požádá. V případě, že pacient nebo zákonný zástupce pacienta odmítne prokázat totožnost, může zdravotnický pracovník odmítnout poskytnout zdravotní služby, nejde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti.

Má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace. V případě odmítnutí prokázání totožnosti může zdravotnický pracovník odmítnout požadovanou součinnost nebo neumožnit návštěvu u hospitalizovaného pacienta.

Podívejte se na video ZDE.

Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky (zdroj: NZIP)