Příznaky syndromu prázdného hnízda mohou být různé a závisí na jednotlivých rodičích – někteří prožívají smutek, osamělost, úzkost nebo ztrátu identity. Mnohdy se objevuje pocit zbytečnosti nebo strach z neznámé budoucnosti. Mísí se zde radost z nezávislosti svých dětí, ale zároveň žal či dokonce bolest z jejich odchodu.

Podle odborníků ovlivňuje syndrom prázdného hnízda stejně matky jako otce. U matek se častěji objevuje silná emocionální reakce spojená s opuštěním a pocitem prázdnoty; u otců bývají sice podobné, avšak méně intenzivní.

Syndrom prázdného hnízda není diagnostikovatelnou psychickou poruchou, ale spíše reakcí na významnou životní změnu, jež postupem času odezní, respektive, měla by zmizet. Je důležité si uvědomit, že tento stav není pro všechny rodiče stejný a že každý prožívá odchod dětí z domova individuálně.

Rozhodně by nemělo dojít k porovnávání vlastních zkušeností, vyčítání či přímo nátlaku. Naopak rodiče by se měli zaměřit na to, co mohou pro své dítě udělat, aby mu po odchodu pomohli uspět a měli by s ním zůstat v pravidelném (přiměřeném!) kontaktu.

K překonání této, v podstatě přirozené, součásti životního cyklu rodiny lze využít různých technik, ať už  jde o rozvíjení vlastních zájmů a aktivit, udržování stávajících a navazování nových sociálních vztahů, podpora partnerského vztahu či samotné přehodnocení rodičovské role a hledání nových cílů včetně smyslu života. Ke zvládnutí nové etapy přispívá rovněž sdílení svých pocitů s blízkými a přáteli, jejichž děti opustily domov nedávno.  

Pokud však rodiče prožívají v souvislosti s odchodem dětí z domova dlouhodobé nebo závažné citové obtíže, je vhodné vyhledat odbornou pomoc čili neváhat obrátit se na svého lékaře, případně psychoterapeuta.

A dá se syndromu prázdného hnízda předejít? Ano, dá.

V tomto případě platí staré známé řeční, že „štěstí přeje připraveným“. Tuší-li rodiče, že se jejich dítě chystá opustit domov, mohou začít plánovat. To znamená hledat nové příležitosti ve svém osobním i profesním životě, přijímat nové výzvy či zkusit nový sport. Tyto činnosti totiž mohou pomoci zmírnit pocit ztráty, který by odchod dítěte mohl způsobit. Podstatné je, aby rodiče byli ohledně svých emocí otevření a upřímní a hledali takovou podporu, která jim pomůže lépe se s tímto novým životním obdobím vyrovnat.  

Autor: redakce eMaminy.cz