„Za děcko bychom dali vše, ale pořád se nám to nevedlo. Uvědomovali jsme si, že rodina bez dětí nikdy není kompletní rodinou. Měli jsme potřebu lásky, kterou jsme chtěli někomu dát. A jednoho dne to přišlo. Těsně před Vánoci jsme dostali do péče nádhernou holčičku. Je kouzelná. Lepší dárek jsme si nemohli přát,“ popisoval svou cestu k pěstounství jeden z účastníků setkání pěstounských rodin, které Pardubický kraj uspořádal v pardubické Základní škole a Praktické škole SVÍTÁNÍ.

Holčička vrací lásku plnými doušky

„Holčička nám naši lásku vrací plnými doušky. Měli jsme obrovské štěstí. Jsme po všech stránkách spokojeni. A to i s tím, jakou máme podporu od úřadů a organizace Amalthea, která nám je vždycky ochotna podat pomocnou ruku a v případě potřeby poradit. Dobré vztahy máme i s biologickou maminkou. Je hodná, nekonfliktní. Máme pocit, že je ráda, že se její holčička dostala do dobré rodiny. Sama má dohromady deset dětí. Není to tak, že by nás brala, že jsme ji sebrali vlastní dítě. Jen zkrátka nemá vhodné podmínky pro to, aby některé její děti u ní mohly žít,“ poznamenal pěstoun, který ocenil, že má řadu možností se vzdělávat, jak být dobrým pěstounem.

Příprava na pěstounství je důkladnější než na klasické rodičovství

„Přijde nám, že příprava na pěstounství je mnohem důkladnější než na klasické rodičovství,“ shodli se účastníci setkání pěstounských rodin, kteří díky této přípravě získali celou řadu užitečných informací a rad. „Je skvělé, že i s touto pomocí a podporou můžeme malé děti rozvíjet. Baví nás to. Jsme rádi, že jim máme možnost udělat pěkné dětství. To je na tom to krásné,“ dodali členové velké pěstounské rodiny.

„Máme radost z toho, že jste se stali pěstouny a díky vám nemusí žít děti v dětských domovech. To je naší prioritou,“ poděkoval účastníkům setkání radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Kraj pěstounům poděkoval a získal od nich zpětnou vazbu

„Cílem tohoto setkání bylo poděkovat nově zařazeným pěstounům a zároveň získat zpětnou vazbu, co oceňují, co jim přijde náročné a co je potřeba změnit. Rádi bychom, aby měli co nejoptimálnější podmínky pro to, aby mohli naplňovat krásné poslání,“ vysvětlil Pavel Šotola.

„Pěstounství by člověka mělo naplňovat. Musí to mít v sobě. Já jsem si do patnácti hrála s panenkami a pak přišel zlom, kdy jsem hned toužila mít vlastní dítě. Později se to podařilo. Jak nám děti odrostly, věděla jsem, že nastal ten správný čas na pěstounství. Dává mi smysl. Těší mě, když malý dělá pokroky. Krásně se směje, je šikovný, úžasný, všechno mu jde a hned k nám přilnul,“ podotkla pěstounka, která přiznala, že zpočátku měla obavy, jak na dítě v pěstounské péči budou reagovat její vlastní děti. „Hodně jsme to doma řešili a měli z toho strach. Naše vlastní děti to ale vzaly skvěle a okamžitě zahrnuly malého péčí a láskou,“ usmívala se pěstounka.

Pěstounská péče je pro děti, které nemohou žít v biologické rodině

Pěstounská péče je formou náhradní rodinné péče. Ta má zajistit péči o děti, které nemohou žít ve své biologické rodině, ale mají možnost zůstat v kontaktu se svou biologickou rodinou. Biologický rodič je stále zástupcem dítěte a má právo ho vídat a rozhodovat v jeho zájmu. Pěstouni rozhodují o běžných věcech dítěte. Poskytují dítěti především domov, lásku a rodinné zázemí, kde se dítě může zdravě rozvíjet.

Pěstoun je oprávněn dítě vychovávat a pečovat o něj. Zároveň také rozvíjí identitu dítěte, podporuje kontakt s jeho biologickou rodinou a dalšími blízkými osobami a informuje rodiče o jeho vývoji.

Bližší informace o pěstounství můžete najít na webu Pěstounství | Kraj pro rodinu.

Zdroj informací i fota: Pardubický kraj