„Pěstounství pro mě znamená dát se do služby někomu, kdo strádá. Když se takového dítěte ujmu nebo o něj budu pečovat, můžu mu nějakým způsobem nahradit to, co ztratilo, ale co nezbytně potřebuje k tomu, aby mohlo jednou žít svůj spokojený samostatný život,“ uvedla pěstounka Dagmar Stříteská.

Nejprve přišlo čiré nadšení

„Asi nejtěžší na pěstounství je přijmout dítě takové, jaké je. Bývá totiž jiné než to, které má možnost vyrůstat v standardní rodině,“ sdělila pěstounka, která se tomuto poslání věnuje už čtvrtstoletí. „Své pěstounství bych rozdělila na dvě etapy. Když jsme se v 90. letech rozhodli, že si k  pěti vlastním dětem vezmeme ještě jedno do pěstounské péče, bylo to čiré nadšení. Tenkrát ještě pěstouni neměli žádnou velkou podporu. Dostali jsme dítě a nikdo se o nás moc nezajímal. Neexistovalo vzdělávání jako dnes nebo doprovodné skupiny, kde by se člověk mohl podělit o zkušenosti s dalšími pěstouny. S tím, jaká je situace nyní, se to vůbec nedá srovnávat,“ nechala se slyšet Dagmar Stříteská.

„V  současné době vnímám, že je k  pěstounství přistupováno velice profesionálně a rozumně. A to i ze strany úřadů, které skutečně dělají maximum pro to, aby se jim podařilo dětem najít správnou rodinu,“ podotkla zkušená pěstounka.

První pokus rodinu trochu semlel

Když se poprvé s rodinou nadchli pro pěstounství, bylo nejstaršímu synovi osm let. „Nejdříve se na Jirku, kterého jsme dostali do pěstounské péče, těšil. Ale pak, když s Jirkou byly velké problémy, tak nás vlastní děti litovaly, jak Jirka zlobí,“ řekla pěstounka, která dnes 31letého muže měla v péči od 6 do 12 let. „Pak musel do diagnostického ústavu, kde vyhodnotili, že dál už v rodině být nemůže, protože by ji rozvrátil. Ale v kontaktu jsme stále. Nikoho jiného než nás nemá,“ dodala na adresu Jiřího, jenž momentálně pobývá ve vězení.

„Přestože nás první pokus s pěstounstvím jako rodinu trochu semlel, cítila jsem stále, že mám prostor na to být mámou ještě pro další děti. A to jak doma, tak uvnitř sebe,“ vyjádřila se Dagmar Stříteská, která se stala pěstounkou dvou dívek ve věku 10 a 11 let. „Teď je jim 16 a 18. Prožíváme s nimi pubertu, což je náročné, ale troufnu si tvrdit, že tento druhý pokus nám vyšel lépe než ten první,“ doplnila.

Umět se postavit na vlastní nohy

„Z dětí, které mají jizvičky na duši, se snažíme vychovat lidi, kteří se jednoho dne budou umět postavit na vlastní nohy. A myslím, že už se to v hodně situacích daří. Holky si dokážou vyprat, uvařit, hospodařit s penězi. Mám radost, že nás s manželem vnímají jako milující rodiče, jako někoho, komu se mohou svěřit,“ líčila Dagmar Stříteská.

„Pokud existují děti, které nemohou být z různých důvodů se svými rodiči, je potřeba, aby je někdo dokázal zastoupit. Aby děti měly někoho, kdo jim je blízko, kdo s nimi snídá, večeří, chodí na procházky, vypravuje je do školy, je s nimi, když jsou nemocné,“ pokračovala pěstounka, která se rozhodla se svou rodinou pro účast v pořadu Plné hnízdo také proto, aby ukázala, že pěstounství není v dnešní době už nic tak výjimečného.

Natáčení jako zajímavá zkušenost

„Přála jsem si, aby i z našeho příběhu bylo patrné, že žijeme normální život, že pěstouny by se mohlo stát mnohem víc lidí, než si většina myslí,“ prohlásila Dagmar Stříteská.

Natáčení brala přirozeně. „Nemyslím si, že by mi přineslo nějaký extra silný zážitek, snad kromě setkání s Jirkou ve vězení. Rozhodně to ale byla zajímavá zkušenost. Nikdy předtím jsem žádné televizní natáčení nezažila,“ vyprávěla pěstounka, které se televizní vyznění příběhu její rodiny zamlouvalo.

„Líbí se mi, že Plné hnízdo nabízí plno pěstounských příběhů. A ty jsou opravdu barevné,“ pravila Dagmar Stříteská, která doporučuje všem, co se chtějí stát pěstouny, jít si za svým cílem. „Ideální je, když si o pěstounství zjistí co nejvíc informací. Ať do toho jdou krok za krokem, ať překonávají všechny překážky, které jsou v cestě, ať se v této oblasti vzdělávají a podstoupí všechny potřebné procesy. Důležité je se potkávat s někým, kdo má dítě v pěstounské péči, aby měl člověk k dispozici co nejvíc relevantních informací,“ dodala.

Zájem o pěstounství v Pardubickém kraji roste

„Pardubický kraj se pěstounství věnuje dlouhodobě. Snaží se vytvořit co nejpříznivější podmínky pro to, aby děti, které nemohou žít ve své biologické rodině, nestrádaly a našly u pěstounů to, co k životu potřebují,“ řekl radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

„Těší nás, že zájem o pěstounství v Pardubickém kraji roste. Ukazuje se, že naše podpora aktivit, které se tomuto tématu věnují, dopadá na úrodnou půdu. A právě dokumentární cyklus Plné hnízdo je jedním z projektů, který nám dává smysl podporovat. Přináší spoustu příběhů a velmi reálně zachycuje radosti i starosti pěstounských rodin,“ dodala vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje Helena Zahálková.

Máte zájem o pěstounství v Pardubickém kraji?

Máte zájem o pěstounství v Pardubickém kraji? Více informací najdete na https://krajprorodinu.cz/nahradni-rodina/pestounstvi/.

Zdroj: Pardubický kraj