Psychiatrů ubývá, duševních obtíží v Česku přibývá. Výrazně častěji jsou předepisována antidepresiva, roste počet akutních hospitalizací i ošetření v psychiatrických ambulancích. Nejvýraznější nárůst potřeby péče je patrný u adolescentů a mladých dospělých. „V roce 2023 pracovalo v ČR 1361 psychiatrů, nad 60 let jich je 391, v důchodovém věku z toho 282. Dětských psychiatrů přitom chybí a ubývá ještě více a rychleji, než psychiatrů pro dospělé – v současnosti jich je v ČR jen 131. A nedostatek je i psychiatrických sester, psychoterapeutů, klinických psychologů a dalšího odborného personálu," popisuje MUDr. Simona Papežová, předsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Exkluzivní stáže, besedy i konference

„Problémem je, že atestaci z psychiatrie ročně složí průměrně jen 30 lékařů. Aby bylo možné péči o duševní zdraví udržet alespoň na stávající úrovni, je nutné, aby ročně atestovalo minimálně 100 lékařů, kteří se duševnímu zdraví budou věnovat. Právě proto vznikla iniciativa „100 ročně“. Oslovit chceme nejen studenty medicíny, ale i odborníky a širokou veřejnost, zvýšit povědomí o oboru a zájem o něj, upozornit na některé zažité stereotypy a ukázat silné stránky této dynamicky se rozvíjející specializace,“ vysvětluje prof. Tomáš Kašpárek, budoucí předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, koordinátor kampaně 100 ročně.

Studenti medicíny budou mít díky iniciativě možnost zapojit se do exkluzivních stáží na pracovištích ze všech koutů republiky, účastnit se besed s mladými psychiatry i s předními experty v oboru a získat zdarma či s cenovým zvýhodněním možnost účasti na prestižních konferencích, například na konferenci České neuropsychofarmakologické společnosti v Mariánských Lázních, Konferenci “Léčba v psychiatrii” Psychiatrické společnosti ČLS JEP v Mikulově, nebo Konferenci Společnosti pro Biologickou psychiatrii v Luhačovicích. Dozvědí se, jak vypadá reálná praxe v rámci péče o duševní zdraví, co přináší, jaký je její význam, co vnímají jako důležité mladí psychiatři i zkušení kolegové, ale i samotní uživatelé péče, v čem je budoucnost oboru, v čem má smysl se angažovat, co je na oboru těžké a jak se to dá zvládnout – tedy věci, na které obvykle není v rámci výuky medicíny čas a prostor.

Inspirace předních osobností

Jak důležitá je inspirace předních osobností ostatně vypráví i profesor Kašpárek: „Jsem syn psychiatra, na gymnáziu jsem četl nějaké knížky od Junga nebo Grofa, ale na medicínu jsem šel s tím, že psychiatr nebudu – chtěl jsem být kardiolog nebo neonatolog. Pak jsem ale na 3. LF UK potkal prof. Höschla, prof. Libigera a prof. Praška, kteří mi ukázali krásu oboru, který je rozkročený mezi neurovědou, psychologií a filosofií – a já mu propadl. Potkal jsem díky němu spoustu skvělých lidí, kteří mají zájem pomáhat ostatním. Nejsilnější zážitek ale je, když spolu se svým pacientem projdete jeho těžkým obdobím, a on se vrátí do života,“ popisuje profesor Kašpárek.

Kromě profesora Kašpárka se do projektu zapojila celá řada výrazných osobností české psychiatrie, například prof. Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví, doc. Michal Goetz z DPN Opařany, prof. Michal Hrdlička z FN Motol a mnoho dalších. „V rámci projektu budeme organizovat neformální besedy na lékařských fakultách po celé republice, na kterých se studenti medicíny budou mít možnost lékařů z nejbližších psychiatrických nemocnic zeptat na všechno, co je o specializaci zajímá. Studentům nabízíme přímou podporu v této kariérní dráze a rádi je uvidíme na stážích, ať na vlastní kůži zažijí, jaké to je být psychiatrem,“ uzavírá MUDr. Zuzana Korábová z brněnské psychiatrické kliniky. 

Více na webu 100rocne.cz.

Zdroj: Psychiatrická společnost ČLS JEP