Školní zralost představuje fyzickou a duševní připravenost dítěte, přičemž se požaduje, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí, ale i způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce pro dítě často nezajímavá, avšak vyžadující soustředění a snahu o výsledek.

Současně se mění role dítěte, to znamená, že plní roli žáka a nese disciplinovanost a nutnost se podřídit zájmu většiny. Musí se naučit odříci si zábavu, pamatovat si a plnit úkoly a řádně si připravovat věci do školy.

Pojem školní zralost tedy označuje dosažení takového stupně vývoje, který umožňuje dítěti bezproblémově si osvojit školní znalosti a dovednosti. Jedná se o fyzický, psychický, sociální a emoční rozvoj s důrazem na motivaci a dosažením určité úrovně řeči, myšlenkových procesů, soustředěnosti, pozornosti a sociálních dovedností.

Vzhledem k tomu, že vývoj dítěte probíhá vždy v interakci s vnějším prostředí, dávají někteří odborníci a pedagogové přednost termínu „školní připravenost či způsobilost“, do něhož zahrnují vnější a vnitřní vlivy.

Školní připravenost/ zralost lze rozčlenit do sedmi schopností: sebevědomí, zvídavost, schopnost jednat s určitým cílem, sebeovládání, schopnost pracovat s ostatními, schopnost komunikovat, schopnost spolupracovat.

Fyzická zralost

Aspekt fyzické zralosti spadá do kompetence dětského lékaře, ale příznaky poukazující na školní nezralost může identifikovat i mateřská škola.

Pro diagnostiku fyzické zralosti jsou důležité otázky na četnost onemocnění či zda dítě unese školní aktovku.

Třebaže výška a váha nejsou primárními ukazateli tělesné zralosti, jsou důležité. Menší tělesná konstituce může způsobit vyšší únavu a určité somatické vady či chronická onemocnění pak ovlivnit školní schopnosti dítěte.

Pozornost

Pozornost má pro pracovní zralost předškoláků a školáků klíčový význam. Předškolní dítě by mělo být schopno soustředit se na úkol po dobu 15–20 minut.

Pro diagnostiku pozornost je třeba zodpovědět otázky, zda dítě zvládá úkoly vyžadující plné soustředění; jestli se umí soustředit na svou vybranou hru, preferuje-li hru před splněním úkolů; dále na které typy úkolů se dítě soustředí dobře/špatně/krátce, jaký vliv na soustředění dítěte má okolní dění či ruší-li jej jeho aktuální vnitřní stav a podobně.

Hrubá motorika

Hrubá motorika zahrnuje pohyby velkých svalových skupin. V předškolním věku dochází k zdokonalování koordinace pohybu, což je pro fyzický vývoj podstatné.

Jemná motorika

Rozvinutá hrubá motorika tvoří základ pro jemnou motoriku, jež zahrnuje manipulaci s malými předměty na malém prostoru.

Grafomotorika

Grafomotorika představuje komplex psychomotorických činností, které jedinec vykonává při psaní. Rozvíjí se postupně a závisí na koordinaci ruky a očí, jemných pohybech prstů i vývoji hrubé motoriky.

K projevům nevyzrálosti jemné motoriky a grafomotoriky u dítěte v předškolním věku patří například menší obratnost při každodenních činnostech, sebeobsluze, vyhýbání se kreslení a malování, kostrbatost linie kresby, nerovnoměrně vedená čára, v porovnání s vrstevníky chudší obsah kresby,

Lateralita

Lateralita čili „přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybových či smyslových“ je pojem označující dominantní oko, ucho, ruku, nohu, tedy situaci, kdy dítě převážně při činnostech používá určitou ruku či nohu, např. pokud dítě zvolí vždy stejné oko a při kreslení tužku drží vždy v pravé ruce.

Jsou však také děti, které při kreslení ruce střídají, tzv. ambidextrie, či mají dominantní pravou ruku, ale levou nohu či oko, tzv. zkřížená lateralita.

Zde je důležité zjistit, je-li  dítě při běhání či skákání neobratné, jak se mu daří chytat míč a házet jej správným směrem, má-li  potíže s koordinací, staví-li rádo lego, jak tlačí na pastelku, umí-li jezdit na kole bez přídavných koleček tak podobně.

Řeč (jazyková zralost)

Řeč je klíčovým prvkem školní zralosti, jež zahrnuje slovní zásobu, gramatické dovednosti a schopnost správně používat jazyk či komunikovat. Úroveň řeči souvisí s úrovní motoriky a k jejímu rozvoji přispívá rodina i mateřská škola.

Dítě předškolního věku by tedy mělo mluvit bez významných gramatických a stylistických chyb, řeči by mělo porozumět a chápat výklad či zadání hry. Stejně tak by mělo pochopit děj příběhů a pohádek a také je umět převyprávět. Nedostatky řeči mohou přispět k propuknutí některých specifických poruch učení.

Při diagnostice je třeba se zaměřit na to, zda se v řeči dítěte objevuje dyslálie, používá-li všechny hlásky a skupiny hlásek či nějaké vynechává nebo je nahrazuje jinou hláskou, je-li v péči logopeda či umí-li zformulovat otázky a vyjádřit svůj nápad, myšlenku nebo vytvořit posloupnosti.

Představivost

V období předškolního věku je představivost u dětí velmi bohatě rozvinutá. Děti například přiřazují lidské vlastnosti neživým předmětům. Fantazie vede k formování myšlenkových procesů a na konci tohoto vývojového období se již objevují počátky duševně-logického myšlení. Fantazie či představivost se projevuje při hře nebo výtvarném projevu.

Zrakové vnímání

Zrakové vnímání ovlivňuje rozvoj řeči, prostorové orientace, ale i základní matematické představy. Nedostatečná zraková paměť pak způsobuje, že si dítě hůř ukládá tvary, tedy i písmena - ty tvarově podobná potom dítěti připadají stejná.

Zjišťuje se, jak se dítěti daří skládat puzzle nebo najít rozdíl mezi dvěma podobnými obrázky, umí-li pojmenovat, který předmět chybí či zda si vzpomene, kde jaký obrázek ležel.

Sluchové vnímání

Sluch velmi významně ovlivňuje rozvoj řeči a myšlení. Jeho nezralost může být příčinou specifických poruch učení, zejména dysortografie a dyslexie. Důležitá je zde schopnost naslouchání, sluchové rozlišení, sluchová paměť či vnímání rytmu.

Při diagnostice se řeší schopnost dítěte určit první i poslední souhlásku a samohlásku ve slově, rozlišit

slova lišící se v hlásce a délku slabik ve slově nebo zvládnout rytmizaci

Vnímání prostoru a času

Vnímání prostoru ovlivňuje ve školním věku čtení, psaní, matematiku, geometrii, orientaci v mapách a notových zápisech, promítá se do tělesné výchovy a rukodělných činností. Předškolák nemívá problém s rozpoznáváním pozice nahoře, dole a první, poslední. Často však přeceňuje velikost nejbližších předmětů a zároveň podceňuje velikost těch vzdálenějších.

Orientace v čase je potom podmínkou pro uvědomění si posloupnosti času. Dítě už před vstupem do školy zná rozdíl mezi pojmy dříve a později a ví také, jaký je rozdíl mezi pojmy před a po. Umí vyjmenovat časové úseky, jako je týden, měsíc, rok, ovšem zatím si je nedokáže představit.

Důležité je, zda zvládne napodobit pohyb podle dospělého, rozpozná hmatem (poslepu) předměty, orientuje se na svém těle, bojí se letícího míče, určí, co je nahoře a co dole, vlevo, uprostřed, … , určí, který předmět je větší, nebo co bylo včera a co bude zítra.

Matematické představy

Matematické představy se vyvíjí postupně a souvisí s vývojem hrubé a jemné motoriky, ale také zrakového, sluchového, prostorového a časového vnímání i rozvoje řeči.

Význam je klad na to, jak dítě chápe a používá pojmy vypovídající o velkosti, zvládá číselné řady, umí přiřadit k číslu potřebné množství nebo rozezná, pojmenuje a nakreslí kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník a rozumí stupňování přídavných jmen.

Citová, sociální a pracovní zralost

Tato zralost je velmi důležitá pro učení. Tvoří základní předpoklad pro učení, efektivní školní práci i začlenění se do kolektivu. Děti zralé v tomto směru se do školy těší a projevují zájem o poznávání písmen i počítání. Emoční labilita a impulzivita ustupuje a děti jsou tak schopny akceptovat sociální normy a přizpůsobit jim své chování.

V rámci diagnózy padají takové otázky jako, těší-li se dítě do školy, je-li samostatné, schopno přijmout názor druhého člověka, zda přemýšlí nad řešením úkolu, jak komunikuje či zda se umí separovat od rodičů.

Závěr

V diagnostice školní zralosti či nezralosti hrají velkou roli pedagogové v mateřské škole, a to díky každodennímu kontaktu s dítětem. Následně tuto diagnostiku provádí učitel při zápisu do 1. tříd a dále pediatr. Klíčovou úlohu pak uzavírá odborník školského poradenského zařízení, jenž je kompetentní k posouzení aktuální úrovně školní zralosti dítěte a je-li to potřeba, může doporučit odklad povinné školní docházky.

 Autor: redakce eMaminy.cz

Zdroj informací: Vývojová psychologie, Dětství, dospělost, stáří, Marie Vágnerová, Portál, s.r.o., Praha 2000