Jak podpořit průbojnost dětí: Boj s ostychem a nesmělostí
V dnešním světě plném náročných požadavků si každý rodič přeje, aby jeho dítě bylo šťastné a uspělo. Klíčovou roli v tomto procesu hraje i míra průbojnosti, která umožňuje dětem prosadit se v konkurenci a dosahovat svých cílů. Mnoho dětí však trpí ostychem a nesmělostí, které jim v tom brání.
Zdroj: grada.cz
Výchova hraje v rozvoji průbojnosti klíčovou roli. Každý rodič má svůj specifický styl, ovlivněný vlastními zkušenostmi, osobností a mírou tolerance. Někteří kladou důraz na disciplínu a dosahování výsledků, jiní preferují laskavý a podporující přístup. Důležité je, aby rodiče respektovali individualitu svého dítěte a zvolili přístup, který mu nejlépe vyhovuje.
Mnoho z nás si pamatuje nepříjemné momenty ze školy, kdy jsme museli něco prezentovat před třídou a cítili se trapně. Tyto pocity ostychu a nesmělosti sdílí i mnoho dnešních dětí. Ochranářská výchova, která je v současnosti populární, sice chrání děti před stresem, ale zároveň jim brání v získávání zkušeností s překonáváním nepříjemných situací.
Kniha "Jak podpořit průbojnost dětí" se zaměřuje
na problematiku neprůbojných dětí a nabízí rodičům a pedagogům praktické rady,
jak jim pomoci rozvíjet jejich sebevědomí a prosazovací dovednosti.
Charakteristiky neprůbojných dětí:
- Strach z neúspěchu: Neprůbojné děti se bojí selhání a vyhýbají se situacím, ve kterých by mohly udělat chybu.
Neprůbojné děti se bojí selhání a vyhýbají se situacím, ve kterých by
mohly udělat chybu.
- Nízká míra sebevědomí: Nepřiznávají si své silné stránky a podceňují své schopnosti.
- Strach z kritiky: Bojí se negativního hodnocení ze strany druhých.
- Nedostatek motivace: Nechybí jim cíle, ale nemají dostatek energie a odhodlání je uskutečňovat.
- Pasivita: Často čekají, až jim někdo řekne, co mají dělat, a sami se nepouštějí do nových aktivit.
Vliv výchovy na průbojnost:
Rodiče můžou ovlivnit průbojnost svého dítěte hned několika způsoby:
- Vytvářet podporující a láskyplné prostředí: Děti se cítí silnější a sebevědomější, když vědí, že je rodiče bezpodmínečně milují a podporují.
- Dávat dětem prostor pro samostatnost: Děti se učí zodpovědnosti a sebevědomí, když jim rodiče dovolí dělat vlastní rozhodnutí a zvládat vlastní úkoly.
- Chválit a oceňovat i malé úspěchy: Povzbuzení a uznání ze strany rodičů posiluje sebevědomí a motivaci dětí.
- Učit děti vyrovnávat se s neúspěchem: Neúspěch je součástí života a je důležité, aby se děti naučily z něj poučit a jít dál.
- Být dětem vzorem: Děti se učí pozorováním svých rodičů. Pokud jsou rodiče sami průbojní a sebevědomí, bude to mít pozitivní vliv i na jejich děti.
Výchovné prostředky k rozvoji průbojnosti:
- Hraní rolí: Děti si můžou vyzkoušet různé role a procvičovat si tak své komunikační a prosazovací dovednosti v bezpečném prostředí.
- Diskuze: Rodiče můžou s dětmi diskutovat o jejich pocitech a obavách a pomáhat jim hledat konstruktivní řešení problémů.
- Pozitivní vizualizace: Děti si můžou představovat, jak zvládají náročné situace a dosahují svých cílů.
- Sociální aktivity: Zapojení do kroužků, sportu a dalších aktivit umožňuje dětem získat zkušenosti s navazováním kontaktů a prosazováním se v kolektivu.
Nakladatelství Grada vydalo knižního rádce Výchova neprůbojných a uzavřených dětí.
Kniha vás zasvětí do projevů dětí od nejútlejšího věku až po
období školní docházky. Vysvětlí, jaké jsou příčiny uzavřenosti, a popíše její
důsledky, mezi které může patřit i neúspěšnost ve škole (a to také v případě
dětí talentovaných či nadaných).
Dále se dozvíte, jak podchytit varovné signály, jakým způsobem s dítětem
pracovat, jak ho vzdělávat, vychovávat a respektovat.
Publikace zároveň poskytuje přehled možností školního vzdělávání a technik
podpory rozvoje neprůbojných a uzavřených dětí. Nedílnou součástí jsou také
příklady z praxe.
O autorce:
PhDr. Markéta Šauerová, Ph.D.
Vystudovala obor pedagogika-psychologie a jednooborová psychologie na FF UK Praha. V rámci profesního rozvoje absolvovala řadu kurzů zaměřené na arteterapeutické a muzikoterapeutické techniky. Při studiu v zahraničí na Freie Universität Berlin se hlouběji věnovala oblasti rozvoje komunikačních dovedností. Od roku 2006 působí na VŠTVS PALESTRA, kde se zabývá problematikou pedagogicko-psychologické diagnostiky u vybraných skupin klientů a možnostmi intervence – problematika volby vhodných aktivit u dětí s ADHD, volby pohybových aktivit u dětí s ADHD s ohledem na dodržování didaktických zásad, motivace ke vzdělávání, podpora komunikace v rodinné výchově apod. Rovněž se zabývá tvorbou volnočasových aktivit pro vybrané cílové skupiny.
Více na www.grada.cz.
Další informace
Mgr. Aneta Václavíková, propagace a PR, +420 234
264 416, vaclavikova@grada.cz.
GRADA Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7, +420 220 386 401, info@grada.cz