Držení půstu má často také zdravotní motivaci, a v neposlední řadě je půst vnímán jako příležitost k hubnutí. Stejně jako jsou rozmanité individuální motivy k dobrovolnému odříkání potravy, jsou rozmanité i různé druhy půstů. Teorie o „překyselení organismu“, jeho „očistě“ či „detoxikaci“ však při vědeckém zkoumání neobstojí. Očekávání od půstu jsou vysoká – ale co můžeme od půstu ze zdravotního hlediska skutečně očekávat?

Co je půst?

Na rozdíl od hladovění znamená půst dobrovolné zřeknutí se jídla po omezenou dobu, kterou si člověk zpravidla sám stanoví. Půst rozhodně není vhodnou metodou pro dlouhodobou redukci hmotnosti. Může však usnadnit začátek trvalého způsobu stravování, které bude vyvážené a zdraví prospěšné.

Co se děje v těle během půstu nebo hladovění?

Během půstu nebo hladovění se tělo dostává do výjimečné situace. Ze střeva se nevstřebávají žádné živiny, proto musí tělo sáhnout po energetických zásobách. Zásoby sacharidů v játrech a ve svalech (ve formě glykogenu) jsou vyčerpány přibližně dvanáct hodin po posledním příjmu potravy a metabolismus se přenastavuje na „hladový metabolismus“. V tuto chvíli tělo začne odbourávat vlastní bílkoviny (proteiny), zejména svalovou tkáň. Tyto bílkoviny se v játrech přeměňují na glukózu (cukr). Tento proces je důležitý, neboť červené krvinky, mozek a dřeň ledvin jsou na glukóze obzvlášť závislé, a i v případě nouze potřebují být touto látkou zásobovány.

Jako vedlejší produkt spalování tuků po delší epizodě hladu vznikají volné mastné kyseliny. Z těch se v těle zároveň tvoří tzv. ketolátky. Ketolátky mohou být využity mozkem (a obecně centrálním nervovým systémem) jako zdroj energie. Zhruba po pěti dnech hladovění už tělo většinu energie získává právě z mastných kyselin a ketolátek. Přítomnost ketolátek může vést k typickému „acetonovému zápachu“ dechu. Příliš vysoká koncentrace ketolátek může navíc vést ke zvýšení koncentrace kyseliny močové (a způsobit tak záchvat dny) a k metabolickému rozvratu.

Půst či hladovění v těle způsobuje i hormonální změny, například pokles hladiny hormonů štítné žlázy. Tyto změny – společně se zrychleným úbytkem svalové hmoty – vedou ke snížení tzv. bazálního energetického výdeje (BMR). Čím je BMR nižší, tím méně kalorií tělo v klidu spotřebuje. Nižší BMR je také příčinou jojo efektu po redukčních dietách.

Poznámka: Úbytek hmotnosti, který je patrný zejména na začátku půstu, je způsoben především úbytkem tekutin a svalové hmoty, nikoli tukové tkáně.

Měl by se člověk postit pod lékařským dohledem?

Půst může pro někoho představovat zdravotní rizika (např. problémy s krevní oběhem či srdeční arytmie). Proto se doporučuje před zahájením půstu kontaktovat lékaře a poradit se s ním, zda je ve vašem případě vhodné držet půst. Během samotného půstu by pak měly být sledovány některé parametry (např. krevní tlak, srdeční frekvenci, moč), aby v případě hrozících komplikací byl možné včas zasáhnout.

Možné komplikace a rizika spojená s půstem jsou následující:

• nedostatečný přísun živin (např. bílkovin, mastných kyselin),
• odbourávání tělu vlastních bílkovin (především ze svalové tkáně),
• hormonální změny (např. hormony štítné žlázy),
• snížení bazálního energetického výdeje (tj. spotřeby kalorií v klidu),
• elektrolytová nerovnováha,
• zvýšená hladina volných mastných kyselin a ketolátek,
• zvýšená hladina kyseliny močové (riziko záchvatu dny),
• poruchy vidění, zvýšený pocit chladu,
• poruchy krevního oběhu, závratě, zvracení, vypadávání vlasů,
• snížená výkonnost a potíže se soustředěním,
• srdeční arytmie.

Pozor! Půst „jen o vodě“, při kterém člověk konzumuje pouze nápoje bez energie (voda, minerální voda, neslazený čaj), se určitým skupinám lidí nedoporučuje. Jsou to především děti a dospívající, těhotné a kojící ženy, starší lidé a osoby s určitými onemocněními (např. diabetes 1. typu, onemocnění jater nebo ledvin a poruchy příjmu potravy). Opatrnosti je třeba zejména při užívání „pomůcek“, které někteří lidé při půstu používají (např. klystýry, projímadla, diuretika, epsomské soli apod.).

Může mít půst pozitivní vliv na zdraví?

Půst může mít na tělo pozitivní vliv, pokud je na něj člověk dobře připraven. Důležité je však dbát na dostatečný přísun živin před půstem i po něm, a na celkovou osobní pohodu.

Půst může usnadnit začátek trvalé změny stravování. Pokud si člověk na nějakou dobu odřekne jídlo, může pak intenzivněji vnímat sladké a slané chutě, a také silněji pociťovat vnitřní signály hladu, sytosti a chuti k jídlu. Účinky půstu na vnitřní rozpoložení člověka jsou různé, a u některých lidí mohou zvýšit motivaci ke zdravému životnímu stylu.

Jaké existují formy půstu?

Existuje mnoho různých forem půstu, které se od sebe vzájemně liší jednak složením jídel, jednak přestávkami mezi nimi. Některé z nich jsou stručně popsány v následujících odstavcích.

Schrothova kúra

Schrothova kúra vznikla v 1. polovině 19. století. Spočívá v mokrých zábalech a omezeném příjmu potravy, která se vyznačuje nízkým obsahem soli, tuků a bílkovin, a naopak vysokým obsahem sacharidů: člověk při ní konzumuje např. suché housky, krupici, rýži, oves a vařené ovoce či zeleninu. Cílem Schrothovy kúry je „detoxikovat“ tělo. Střídají se při ní tři „suché“ dny se dvěma velkými a dvěma malými pitnými dny. V suchý den je povoleno vypít jen sklenici pomerančového džusu, v malých pitných dnech lze vypít jeden litr tekutiny a ve velkých pitných dnech dva litry tekutiny. Podle původních pravidel se tekutina užívala ve formě bílého vína z místní produkce, to je dnes však obvykle nahrazováno ovocnými a zeleninovými šťávami.

Poznámka: Schrottův předpoklad, že „jedy“ a odpadní látky jsou v suchých dnech „vysávány“ z tkání do krve a v pitných dnech vyplavovány přijatými tekutinami z těla ven, nebyl dodnes vědecky prokázán.

Přerušovaný půst

Přerušovaný půst má různé varianty. Například půst „5:2“ spočívá v tom, že člověk pět dní po sobě jí a pije „normálně“, zatímco následující dva dny se přísně postí a nepřijímá téměř žádné kalorie. Další variantou je „střídavý“ půst držený obden (angl. alternate-day fasting), při kterém se pravidelně střídají postní dny a dny s normálním příjmem potravy.

Většina konceptů přerušovaného půstu neobsahuje žádná (nebo jen velmi vágní) doporučení, která by se týkala výběru potravin. Proto od samotného přerušovaného půstu nelze očekávat, že by dokázal kompenzovat špatné stravovací návyky.

Některé výzkumy nicméně naznačují, že přerušovaný půst může mít pozitivní vliv na zdraví a hubnutí. Účinky přerušovaného půstu zkoumala například rakouská studie InterFAST. Její výsledky ukázaly, že po čtyřech týdnech přerušovaného půstu se kromě snížení hmotnosti projevil rovněž pozitivní vliv na hladinu cholesterolu, krevní tlak, břišní tuk a zánětlivé markery. Navazující studie InterFAST-2 nyní zkoumá vliv přerušovaného půstu na pacienty s diabetem 2. typu, kteří již potřebují léčbu inzulinem .

Zatím však nebyla provedena žádná studie s dlouhodobými údaji a výsledky (delší než jeden rok), ani studie s dostatečně velkým počtem účastníků.

Někteří odborníci doporučují přerušovaný půst jako trvale udržitelný způsob stravování – na rozdíl od jiných forem diety. Jestli však bude dodržování přerušovaného půstu pro pacienty snazší než u jiných forem diety, se teprve ukáže.

Detoxikační diety (detox)

Základní myšlenkou „detoxikačních diet“ je, že i zdraví lidé by se měli občas zbavit blíže neurčených toxinů a odpadních látek, které se údajně v těle hromadí. Podle zastánců těchto diet je potřeba nejprve provést očistu střev – a následně má člověk několik dní pít jen vodu, bylinný čaj a ovocné či zeleninové šťávy. Poté je doporučována strava s vysokým obsahem vlákniny, zeleniny, ovoce a syrových zeleninových šťáv. Příznivci detoxikačních kúr tvrdí, že tělo tímto způsobem účinně odbourá látky, jako je alkohol, léky nebo jedovaté látky z životního prostředí.

Zatím nebyly publikovány žádné vědecké studie, které by prokazovaly zdravotní přínos „detoxikačních diet“. Původní význam slova detoxikace je navíc zcela odlišný, než jak jej chápou zastánci „detoxu“.

Poznámka: Lidské tělo má svůj vlastní detoxikační systém, který téměř okamžitě likviduje a vylučuje jak odpadní látky vznikající při metabolismu, tak cizorodé látky přijaté zvenčí (např. léky, alkohol apod.). Nejdůležitějšími orgány, které se podílejí na detoxikaci, jsou játra, ledviny, střeva, kůže a plíce. Tělo také okamžitě reaguje na jakékoli změny acidobazické rovnováhy, například úpravou dechové frekvence nebo koncentrace moči.

Alkalická dieta

Tato forma diety je založena na předpokladu, že tzv. „kyselé“ nebo „kyselinotvorné“ potraviny (např. maso a sladkosti) vedou k překyselení organismu, což údajně může mj. podporovat chronické záněty. Proto jsou při alkalické dietě povoleny pouze „zásadité“, resp. „zásadotvorné“ potraviny (např. ovoce, zelenina, brambory a bylinky). Dále je povoleno užívat látky podporující „zásaditost“, většinou ve formě doplňků stravy.

Pro alkalickou dietu nicméně neexistuje žádné vědecké zdůvodnění. Tělo si totiž acidobazickou rovnováhu dokáže regulovat samo, a poměr kyselin a zásad v krvi neustále vyrovnává. Kyselé i zásadité látky, které vznikají při trávení potravy, jsou vylučovány například močí. Na rozdíl od krve, kde si tělo udržuje relativně stálou hodnotu pH, může obsah kyselin nebo zásad v moči značně kolísat. Kyselá moč však nevypovídá nic o hodnotě pH v krvi ani o možném „překyselení“ organismu, jak tvrdí zastánci alkalické diety.

Poznámka: V některých orgánech je kyselé prostředí dokonce nezbytné. Například trávení by nefungovalo správně bez vysoce kyselé žaludeční šťávy, která obsahuje zejména kyselinu chlorovodíkovou. Nízké (kyselé) pH v žaludku rovněž zajišťuje likvidaci potenciálně nebezpečných choroboplodných zárodků. Podobně najdeme kyselé prostředí i na kůži, kde brání množení těchto zárodků.

Může půst podpořit hubnutí?

Pokud si chcete dlouhodobě udržet normální tělesnou hmotnost a předcházet riziku jojo efektu, měli byste podle doporučení odborníků kombinovat trvale udržitelnou zdravou výživu s dostatečnou pohybovou aktivitou. Strava by měla vycházet z potravinové pyramidy. Co se týče tělesné aktivity, dospělým se doporučuje, aby každý týden měli alespoň 2,5 hodiny středně intenzivního pohybu (např. pomalá jízda na kole) nebo 75 minut intenzivního cvičení (např. běh).

Půst lze jistě považovat za pozitivní, pokud slouží jako úvod do dlouhodobé změny stravy a životního stylu, která je zaměřena na celkové zlepšení zdraví.

Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: www.nzip.cz)