„Bohužel někteří lékaři u banálních onemocnění sahají po antibioticích se širokým spektrem účinku. Tyto léky ale přispívají ke vzniku bakteriální rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči některým typům antibiotik. Tento problém není zdaleka tak patrný v sektoru primární péče jako v nemocnicích. Zde se mohou vyskytnout tzv. nozokomiální infekce, které jsou závažnou komplikací pro hospitalizované pacienty. Léčba těchto infekcí bývá často velmi náročná, neboť jejich původci jsou na běžná antibiotika mnohdy rezistentní,“ říká MUDr. Igor Karen, všeobecný praktický lékař, infektolog a místopředseda pro profesní záležitosti SVL ČLS JEP.

Podle MUDr. Ludmily Bezdíčkové, praktické lékařky a členky výboru SVL ČLS JEP, je odolnost vůči antibiotikům globální hrozbou. „Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do 30 let může na infekce umírat více lidí než na onkologická onemocnění. V České republice bychom potřebovali zlepšit zejména kvalitu předepisovaných antibiotik, volit ta s co nejužším spektrem účinku,“ říká MUDr. Bezdíčková. Právě nadužívání takzvaných širokospektrých antibiotik je podle lékařky aktuálně největším problémem. „V Evropě jsme na čelních příčkách v předepisování takzvaných makrolidů – to jsou antibiotika, která mají potenciál vyvolat bakteriální rezistenci,“ popisuje.

Na konferenci SVL proto lékaři diskutovali zbrusu nový Doporučený postup racionální antibiotické terapie. „Podílí se na něm řada odborných společností – pneumologická, urologická, dermatovenerologická, mikrobiologická, infektologická a naše. Snahou je, aby tento text vznikl jako mezioborový konsenzus a odrážel nové pohledy na racionální antibiotickou terapii zejména v terénu,“ doplňuje MUDr. Karen, hlavní koordinátor a odborný garant doporučeného postupu.

Odborníci se v posledních letech intenzivně zaměřili na vzdělávání ambulantních specialistů – praktiků, pediatrů, dermatologů, urologů a lékařů dalších specializací. Vznikly doporučené postupy pro léčbu jednotlivých druhů infekcí. „Jak praktici, tak ambulantní specialisté musí mít k dispozici dostatečné portfolio antibiotik, aby mohli co nejlépe zacílit léky a dosáhli antibakteriálního efektu v co nejkratší době. Pokud například dojde k dlouhodobému výpadku antibiotik, hrozí riziko vzniku rezistence i u běžných komunitních patogenů,“ uvádí prim. MUDr. Michaela Matoušková za Českou urologickou společnost ČLS JEP.

Dlouhodobým problémem zůstává předepisování antibiotik v případech, kdy za infekcí nestojí bakterie. „V případě virů antibiotika nepomohou,“ upozorňuje MUDr. Bezdíčková. Lékaři dnes mají k dispozici celou řadu diagnostických metod, s jejichž pomocí lze určit původce onemocnění. „Umíme stanovit hladinu zánětlivých parametrů, nejčastěji vyšetřením C-reaktivního proteinu (CRP), ale i krevního obrazu. CRP může být ale významně vyšší i u některých virových onemocnění, typicky u chřipky nebo covidu-19. Proto je vždy třeba výsledky správně interpretovat. V mnoha situacích není třeba v počátku onemocnění pacienta testovat, protože pravděpodobnost virové infekce je velmi vysoká, a takový pacient si vystačí s domácí léčbou. U rizikových osob, kde máme k dispozici specifickou léčbu, např. antivirotika u covidu-19 i pro některá virová onemocnění, naopak častěji dříve vyšetřujeme,“ vysvětluje MUDr. Bezdíčková.

Lékaři mohou také využít rychlé antigenní testy, které potvrdí či vyloučí bakteriální původ. „Nebo naopak provedeme test na streptokokový antigen, který ukáže na streptokokovou tonzilitidu, tedy typickou bakteriální angínu, kterou pak můžeme zaléčit specifickým antibiotikem,“ říká MUDr. Karen. Při stanovení diagnózy je podle lékařů potřeba brát v úvahu také to, jaké infekce se v danou chvíli v populaci vyskytují.

„Zapomínat bychom neměli ani na celkový charakter pacienta – zda netrpí nějakým chronickým onemocněním nebo zda nebyl hospitalizován v nemocnici, kde je riziko nákazy vyšší,“ upřesňuje MUDr. Bezdíčková. A zde podle lékařky hrají důležitou úlohu praktici. „Měli bychom zvýšit kvalitu antibiotické preskripce, snažit se zaléčit maximum infekcí v domácím prostředí, aby se pacienti nedostávali zbytečně do nemocnic. Zároveň omezit předepisování antibiotik v situacích, kdy jsou infekce s velkou pravděpodobností virové a antibiotika nejsou vůbec potřeba,“ shrnuje praktická lékařka.

Nadějí do budoucna mohou být léky nové generace. „Objev nové substance je vždy velmi náročný a drahý proces. Pokud se nové antibiotikum podaří vyvinout, není dostupné automaticky všem. Naopak, s trochu nadsázky je možné říct, že zůstává zamčeno v trezoru a používá se jen ve velmi ojedinělých případech na skutečně rezistentní infekce. Jedině tak si lék zachová svoji účinnost,“ popisuje MUDr. Karen. Tato antibiotika zůstávají v rukou mikrobiologů či infektologů, kteří hlídají jejich nasazení.

O SVL ČLS JEP

Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP) je dobrovolné sdružení lékařů, jehož cílem je skrze odbornou činnost zajišťovat stálý rozvoj oboru všeobecné lékařství, poskytovat praktickým lékařům vzdělávání, a tím podporovat rozvoj kvalitní primární péče jako základu našeho zdravotního systému. SVL ČLS JEP praktickým lékařům zprostředkovává aktuální informace z oboru, zveřejňuje a pravidelně aktualizuje doporučené diagnostické postupy a organizuje semináře a konference blíže se zabývající aktuálními otázkami v oboru. Všechny tyto nové informace se vždy snaží stavět na principu evidence-based medicine. Většinu členů (cca 5 000) tvoří běžní lékaři z praxe, kteří mají přehled o problémech, s nimiž se praktičtí lékaři běžně potýkají, a jsou tak schopni přinášet lékařům do ordinací řešení, která skutečně potřebují. Společnost všeobecného lékařství úzce spolupracuje s více než 120 odbornými společnostmi a spolky lékařů, se kterými se podílí na výzkumných projektech. Více informací na svl.cz.

Zdroj: MaVe PR