Duševní zdraví na pracovišti má zásadní vliv na výkonnost zaměstnanců, spokojenost, produktivitu a celkové pracovní prostředí dané organizace.

Existuje několik klíčových faktorů, které ovlivňují duševní zdraví na pracovišti

Pracovní prostředí

Podmínky práce, jako jsou přiměřená pracovní zátěž, bezpečnost a ochrana při práci, jasně definované role a očekávání, podpora a uznání ze strany nadřízených, spravedlivé odměňování a přístup ke kariérním příležitostem, mohou významně přispět k wellbeingu zaměstnanců.

Podpora a komunikace

Podpora ze strany nadřízených a kolegů je klíčová pro wellbeing na pracovišti. Otevřená komunikace, spravedlnost, porozumění a možnost sdílet své obavy a problémy mohou přispět k prevenci a řešení potenciálních problémů s duševním zdravím. Vyšší úroveň wellbeingu a duševního  zdraví na pracovišti je obecně tam, kde mezi sebou zaměstnanci mají pozitivní a důvěryhodné interpersonální vztahy.

Stres

Tlak na výkon, vysoká pracovní zátěž, nejistota v perspektivě zaměstnání, konflikty v pracovním prostředí, diskriminace, a nedostatek podpory mohou vést ke zvýšenému stresu. Dlouhodobé vystavení stresu může negativně ovlivnit duševní zdraví zaměstnanců.

Rovnováha mezi prací a soukromým životem

Zajištění možnosti odpočinku, volnočasových aktivit a péče o soukromý život je důležité pro udržení duševního zdraví. Nepřiměřená pracovní doba a neustálý pracovní výkon bez odpočinku mohou mít negativní dopad na duševní zdraví.

Jak se mohu o své duševní zdraví na pracovišti starat?

Stejně jako v širokém kontextu společnosti, každá organizace je komplikovaným systémem, ve kterém máme jen omezenou možnost otázky ovlivňující naše duševní zdraví ovlivnit.

Pokud máme možnost a odhodlání být pro-aktivní a o pozitivní změny v systému usilovat, je dobré usilovat o změny, které by výše uvedené faktory prosazovaly. Dosáhnout systémových změn pro řadové zaměstnance je ale často nerealistické, obzvlášť, pokud jejich duševní zdraví už není optimální. Stejně tak nemusí být strategické organizaci jednoduše opustit a vyhledat zaměstnání jinde. Nemůžeme-li systém organizace ovlivnit a ani ho opustit, hrozí pocit beznaděje, který našemu duševnímu zdraví neprospěje, zejména pokud trvá delší dobu. Jak dál? 

Je dobré postupovat podobně, jako v již zmiňovaném širokém kontextu společnosti, jehož jsme my i organizace ve které působíme součástí. Pomineme-li tedy systémová iniciativy, které systém mohou pozitivně změnit, náš postup při zachování duševního zdraví a wellbeingu na pracovišti není ničím unikátní.

Naším největším spojencem (a nepřítelem) jsme my sami. Tento vztah je třeba kultivovat a k tomu je dobré o sebe mít zdravý zájem. Je třeba chtít rozumět svým hranicím, znát svá práva, být informován o zdrojích podpory a pomoci, a vědět, kdy je potřeba jich využít. I k požádání o pomoc je třeba jisté odvahy a odhodlání. Je-li těžké najít je uvnitř, můžeme je získat v našem okolí díky vztahům s našimi blízkými, ať už v úzkém kruhu rodiny, nebo v naší komunitě. Kultivace těchto vztahů může být tedy další významnou metodou, kterou naše duševní zdraví na pracovišti lze chránit, byť tyto vztahy na samotném pracovišti nemusí být přítomny. 

Zdroj: Iniciativa NA ROVINU