„Ta je narušená. Je z ní schizofrenička, musí být pod práškama. Bude ji mít celý život na krku. Ani do práce chodit nebude!“ I takové mohou ve společnosti zaznít názory na ty, kteří se potýkají s duševním onemocněním. Čiší z nich nepochopení, odsouzení i nadřazenost. Pravdou ale je, že za tím vším spíš stojí nevědomost, život v zažitých stereotypech a nedostatek informací, které by pravděpodobně vyostřený názor dokázaly zmírnit. I proto odborníci dbají na osvětu a snaží se psychicky nemocné zbavit nálepek, které jim část společnosti postupně přiřkla. Hlavním cílem je vyvrátit mýty, které se s psychickými onemocněními pojí. Řadu těch nejčastějších vystihl úvodní skutečně odposlechnutý výrok. 

Za mýty stojí nedostatek informací a zažité stereotypy

Přetrvávající nedostatek informací a neuspokojivé porozumění veřejnosti tématu duševního zdraví je hlavní překážkou v boji proti stigmatizaci. „Stigmatizace často vychází z nedostatku povědomí a zažitých stereotypů spojených s duševním onemocněním. Nedostatečná informovanost tak může bránit otevřenému dialogu a přijetí jednotlivců s duševními obtížemi ve společnosti. Přesto se však domnívám, že současná společnost se v tématu duševního zdraví stále více posouvá blíže západním civilizovaným zemím a obecně téma duševního zdraví dostává více prostoru," uvádí Petr Horyna, manažer služby terénních týmů v organizaci BONA, o.p.s.

Nejčastější mýty o duševním zdraví spočívají v přesvědčení, že psychické obtíže jsou vyvrcholením osobní slabosti nebo že jsou lidé s psychickými nemocemi nebezpeční sobě i okolí či že nejsou schopni pracovat. „Lidé se zkušeností s duševním onemocněním často během svého života zažijí nějaká těžká traumata a zasluhují spíše náš obdiv za to, s jakou vnitřní silou se s těmito traumaty vyrovnávají," nabízí jiný pohled Petr Horyna z BONA, o.p.s.

Zbavme se škodlivých nálepek

Pan Horyna poukazuje na to, že úspěšná destigmatizace může být založena na otevřeném dialogu a sdílení zkušeností zejména ze stran známých osobností a lidí, kteří si sami nemocí prošli a dnes se snaží pomáhat ostatním v roli tzv. peer pracovníků.

„Příkladem úspěšné destigmatizace mohou být příběhy veřejně známých osobností, které otevřeně hovoří o své vlastní zkušenosti s duševním onemocněním a tím poskytují inspiraci a povzbuzení ostatním. Ke snížení stigmatu odvádí velkou práci také peer pracovníci, odborníci na vlastní zkušenost, kteří otevřeně komunikují své zkušenosti, životní příběh a jsou tak inspirací jednotlivcům a celé společnosti," uvádí Petr Horyna z BONA, o.p.s.

Práci komplikuje nejisté financování služeb

Mezi největší výzvy, se kterými se zástupci neziskových organizací včetně těch z BONA, o.p.s. každoročně potýkají, patří nejisté financování služeb. To výrazně komplikuje zajištění dlouhodobé a komplexní péče a podpory lidem se zkušeností s duševním onemocněním. Pro mnoho nevládních organizací představuje značný problém systém financování, který nechává služby bez finančních prostředků po období několika měsíců na začátku každého roku.

„Velkou výzvou jsou také nedostatečné kapacity pro zajištění nejzákladnější potřeby, kterou je bydlení. Ve spolupráci s našimi klienty tak narážíme na překážky týkající se nedostatečné kapacity volných bytů na otevřeném trhu, jejichž nájem je i pro běžného občana často finančně nedostupný. Narážíme také na nedostatek sociálních bytů. Pokud vůbec jsou nějaké k dispozici, často jsou akumulované u sebe v jedné lokalitě třeba na okraji Prahy,“ jmenuje Petr Horyna.

Jak stigma nabourat

V rámci organizace BONA o.p.s. se snaží Petr Horyna a jeho tým podporovat duševní zdraví a odstraňovat stigma prostřednictvím osvětových aktivit a akcí. „Pořádáme různé workshopy, besedy a společenské akce, které jsou otevřené pro veřejnost a slouží k zvýšení povědomí o duševním zdraví," vysvětluje. „Máme také v plánu oslavit Mezinárodní den duševního zdraví speciálně vypravenou tramvají, kde budou naši pracovníci k dispozici pro rozhovory o tématu duševního zdraví," dodal.

„Chceme, aby každý, kdo potřebuje podporu v oblasti duševního zdraví, mohl snadno získat kvalitní péči a podporu odpovídající jeho individuálním potřebám. Společně se snažíme o otevřenější a respektující společnost, kde je dialog o duševním zdraví běžnou součástí našich životů a lidé s osobní zkušeností jsou respektováni a podporováni," uvedl Petr Horyna z neziskové organizace BONA, o.p.s.

„Běžný člověk může přispět k destigmatizaci duševního onemocnění ve svém okolí třeba tím, že začne přemýšlet sám nad sebou, jakým způsobem smýšlí o lidech se zkušeností s duševním onemocněním, jaké stereotypní nebo předsudečné uvažování je mu vlastní. Nápomocnými se můžeme stát už jen tím, že aktivně a ochotně nasloucháme, podporujeme a respektujeme lidi se zkušeností s duševním onemocněním,“ radí Horyna.

Nejčastější mýty o lidech s psychickými problémy

Duševní onemocnění je výlučně důsledek osobní slabosti. „Duševní nemoci nejsou projevem slabosti nebo nedostatku vůle. Jsou to komplexní zdravotní problémy, které často vyžadují léčbu a podporu,“ říká Petr Horyna.

Přesvědčení, že lidé s duševním onemocněním jsou nebezpeční a agresivní. „Ve skutečnosti jsou lidé s duševními onemocněními často obětmi stigmatizace a diskriminace, což může způsobit pocit izolace a sociálního vyloučení. Většina z nich nepředstavuje žádné nebezpečí pro ostatní a může žít plnohodnotný život se správnou léčbou a podporou,“ říká Horyna.

Přesvědčení, že lidé s duševním onemocněním nemohou pracovat. „Existuje mnoho příkladů úspěšných lidí s duševními potížemi v různých profesích. S odpovídající léčbou, podporou a přizpůsobením pracovního prostředí může mnoho lidí vést plnohodnotný a produktivní pracovní život. I k tomu mohou dopomoci např. zkrácené úvazky, kterých je na trhu stále nedostatek,“ uvádí Horyna.

Z duševní nemoci se člověk neuzdraví. „Při vhodné formě pomoci se lidé mohou zotavit. Zotavení neznamená úplné vymýcení příznaků nebo prožitků, jako jsou třeba představy, pocity nebo hlasy. Zotavení je způsobem, jak žít spokojený, nadějeplný život přes všechna omezení způsobená nemocí,“ uvádí Horyna z BONA, o.p.s.

Co může udělat pro destigmatizaci každý z nás

• Položte si otázku: Jak nad duševně nemocnými lidmi smýšlím?
• Jak jsem náchylný ke stereotypnímu uvažování?
• Naslouchejte lidem s psychickými onemocněními a snažte se je pochopit
• Podporujte ty, kteří se s duševní nemocí vypořádávají, respektujte je.
• Pro mírnění vášnivých společenských debat u sebe mějte argumenty a fakta. Jaká? Poradíme.

8 základních faktů pro diskuzi o duševních nemocech

• Statisticky má každý čtvrtý Čech vlastní zkušenost s duševním onemocněním a je tedy jisté, že každý z nás zná někoho, kdo se potýká s duševním onemocněním.
• Lidé s duševním onemocněním jsou kolem nás. Většinou to na nich nepoznáme. Sedí vedle nás v restauracích, autobuse nebo prochází v parku. Ne každý, kdo tuto zkušenost má, je hospitalizován.
• Duševní nemoci mají biologický základ spojený s různými faktory, jako jsou genetické predispozice, nerovnováha chemických látek v mozku a neurologické faktory.
• Duševní nemoci nejsou projevem slabosti nebo nedostatku vůle. Jsou to komplexní zdravotní problémy, které často vyžadují léčbu a podporu. Lidé si nemohou vybrat, zda duševně nemocní budou, či ne.
• Kvůli nedostatečnému povědomí a stigmatizaci se mnoho lidí stydí nebo bojí mluvit o svých duševních problémech a vyhledat pomoc. To problémy v dlouhodobém horizontu může zhoršovat.
• Existuje mnoho účinných léčebných metod pro duševní nemoci, včetně léků, terapie a podpůrných programů.
• Prevence duševních nemocí zahrnuje zdravý životní styl, pravidelnou fyzickou aktivitu, vyhýbání se nadměrnému stresu a včasnou identifikaci a léčbu příznaků.
• Osoba s duševní nemocí může žít plnohodnotný život. S odpovídající léčbou, podporou a samoobsluhou může osoba s duševní nemocí vést plnohodnotný a produktivní život.

O BONĚ

Nezisková organizace BONA, o.p.s. se již dvacet pět let věnuje poskytování odborné pomoci a podpory lidem se zkušeností s duševním onemocněním i jejich blízkým. Cílem organizace je usilovat o to, aby její klienti mohli žít co nejkvalitnější život, přičemž kromě komplexní podpory se zaměřuje také na zajištění důstojného bydlení a práce pro své klienty. BONA působí jako důležitý člen komunity a aktivně se podílí na reformě psychiatrické péče v České republice. V roce 2024 slaví BONA, o.p.s. 25 let fungování.

Více informací: www.bona-ops.cz          

Autor: Prest.cz