Okrasná zahrada

• Pokud nemrzne, lze zmlazovat některé druhy dobře regenerujících dřevin, jako jsou svídy nebo tavolníky. Neřežeme choulostivé dřeviny, jako jsou třešně včetně sakur nebo břízy. Zvážíme nutnost řezu javorů.
• Při sušším průběhu zimy a v bezmrazých dnech zaléváme stálezelené keře a stálezelené trvalky (např. Rhododendron, Pachysandra, Heuchera, Ophiopogon nebo zimovzdorné bramboříky).
• Je čas pro výsevy skalniček a trvalek, které pro vzcházení vyžadují několik týdnů chladu. Výsevy lze umístit venku do pařeniště nebo pod nějaký kryt, a pokud je sníh, tak klidně výsevní misky přihrnout sněhem. Výsev z kraje roku platí i pro druhy letniček, které mají velmi dlouhou vegetační dobu. Jsou to především hlíznaté begónie, pelargónie, dračíky nebo lobelky. Jen tak vypěstujeme rostliny, které pokvetou koncem dubna.
• Celou řadu keřů jako např. zlatice, meruzalky, tamaryšky, tavolníky či pámelník si můžeme lehce vypěstovat z dřevitých řízků které odebíráme v lednu. Jsou to především druhy, které na jaře velmi brzo raší. Z rostlin řežeme silné, vyzrálé letorosty, které rozdělíme na jednotlivé řízky s 3–4 pupeny. Vrcholovou nevyzrálou část vyřadíme.

Ovocná zahrada

• Je nejvhodnější termín odběru roubů peckovin a jádrovin - důležité je odebírat z letorostů vybraných zdravých stromů a míst dostatečně osluněných. Nařezané a jmenovkou řádně označené rouby se ukládají do přiměřeně vlhkého písku v dostatečně chladném sklepě, příp. zapustíme do země na chladném místě zahrádky (severní strana u stromu, či stavby), pro lepší uchování zasypeme rouby sněhem.
• Za vhodného počasí je důležité odstranit nesklizené zahnívající plody, případně opadané listy. Pokud se neodstraní včas, mumifikují na větvích, ke kterým přischnou a způsobují tak jednak léze a nekrózy na kůře větví a také jsou zdrojem infekce v následujícím období. Hnijící plody se navíc odstraňují lépe než přischlé mumifikované, při jejichž odstranění se častou sloupne i kůra výhonu.
• Pěkné sluneční dny i v mrazivém lednu nás lákají vyrazit do zahrady s pilkou či nůžkami. Pokud něco budeme chtít řezat, můžeme se pustit do drobného ovoce. U červených rybízů vyřezáváme výhony starší čtyř let, u černých i o rok mladší. Angrešty řežeme tak, abychom mohli dobře, bez poškrábání sáhnout do korunky pro zralé ovoce. U maliníku a ostružiníku vyřezáváme výhony, které plodily v létě a na podzim. Odstraňujeme i ty, které jsou silně napadené didymelou, bejlomorkou nebo žlabatkou. Pálíme je.

Zeleninová zahrada

• Ze záhonů postupně sklízíme mrazuvzdornou zeleninu (kadeřavou a růžičkovou kapustu, pór). Plánujeme výsevy a výsadbu, abychom co nejlépe využili záhony po celý rok, dodržujeme zásady střídání plodin.
• Ve druhé polovině ledna začínáme vysévat do truhlíků nebo na výsevní záhony v pařeništi či skleníku rané druhy zeleniny k rychlení, především salát, květák, kedlubny, celer. Vyséváme do řádků nebo naširoko, výsev zasypeme tenkou vrstvou zeminy a zavlažíme. Semena klíčí při teplotách mezi 18 a 22 °C. Když mají rostliny první pravý list, přepichujeme je do truhlíků, sadbovačů nebo na záhony do sponu 4x4 cm. Při přepichování zakracujeme asi o 1/3 kořínek, abychom podpořili růst postranních kořenů.
• Při rychlením řeřichy nebo rukoly (roketa) na vatě můžeme během týdne získatkřehké aromatické lístky plné vitaminů. Využíváme spíše odrůdy patřící do druhu Eruca sativa s velkými semeny. Odrůdy např. WILD ROCKET nebo WASABI mají semínka drobná, která dlouho klíčí. Jejich klíční rostlinky jsou rovněž drobné a tenké pro rychlení na nať se proto nehodí.

Foto: shutterstock a Ivan Dvořák  

Rubrika vzniká ve spolupráci s časopisem Zahrádkář, více na www.izahradkar.cz.