Skřítci pomocníčci

Po dlouhé zimě jako první začínají pracovat skřítkové Papričkové a skřítčí holčičky Rajčinky. Jejich keříky totiž potřebují nejdelší dobu k tomu, aby vyrostly, vykvetly, vytvořily plody a ty stihly dozrát. Jsou to takoví milovníci tepla. Je jim pořád zima, mají rádi hodně sluníčka i vody a nesnášejí studený vítr. Však k nám také přišli z teplých krajin, až od Středozemního moře! A tak, aby i u nás zvládly tyhle rostliny dozrát, vysévají je lidé do truhlíků s půdou již v únoru.

Péče o semínka

Ty pak postaví na slunečné okno, pečlivě zalévají a netrpělivě čekají, až skřítkové pomohou malinkým semínkům růst. Semínka jsou takoví malí drobečkové a skřítkové se o ně moc pěkně starají. Když je sejí, mají u toho vždycky takový krásný rituál – to je vlastně postup, jak takové semínko zasít a co u toho všechno udělat. Rajčinky i Papričkové se na to vždycky moc těší a dělají to všichni podobně.

Když Měsíc na obloze začal ubývat, byl ten nejlepší čas začít se setím. Skřítčí holčička Rajčinka se postavila bosýma nohama na vlhkou půdu v truhlíku za oknem. Vzala jemně semínko do ručky a na chvilku si ho opatrně vložila do pusy. To aby semínko poznalo, pro koho je sázeno a kdo se o něj bude starat. Pak si jej položila do dlaní a dýchla na něj vzduch.

Jako první vyséváme semínka paprik a rajčat

Semínko tak získalo jasnou zprávu, jak a kdy má začít růst a jaké důležité živiny má pak do rajčátek poslat, aby skřítčí holčička zůstala zdravá a plná síly! Rajčinka pak vyhrabala rukama v půdě malou jamku, semínko do ní vložila a zase jamku zahrnula. A potom už Rajčinka jen čekala a čekala. V teplém truhlíku za oknem bylo tak krásně a útulno, jako v pokojíčku. Rajčinka si to moc užívala a byla ráda, že nemusí čekat na jaro venku, kde ještě mrzne a padá sníh.

Pozor zahradníčci, už se něco děje!

Jaká to pak byla radost, když se objevily první dva lístečky! Říká se jim děložní a pomocí nich dokáže rostlina přijmout energii ze sluníčka, vyrobí si sladkou šťávu a tu pošle stonkem zpět do kořenů. Kořeny pak zase naberou vodu s výživnými látkami z půdy a pošlou ji nahoru, aby mohly vyrašit další nové lístečky. A tak vlastně všechny rostlinky neustále rostou. Rajčinka už se na ně moc těšila. Milovala tu úžasnou dlouhou skluzavku, když se proud právě vyrobené šťávy valil stonkem až dolů do kořínků. To to svištělo! „Jupííí,“ volala skřítčí holčička vesele! Jakmile zase vylezla nahoru do listů, začala jí ale jiná práce. Musela pomoci listům pumpovat vodu a živiny z půdy.

Byla to docela těžká práce a vždycky večer, když zašlo sluníčko a rostlinky šly spát, byla i Rajčinka už celá unavená. Jenže to všechno bylo moc potřeba. Rajčinka věděla, že všechny zelené rostliny jsou pro skřítky, zvířátka i pro lidi moc důležité!

Výsevy připravené na okenním parapetě

Kromě toho, že jsou chutné, dokážou při svém růstu vyrábět velmi důležitý kyslík. To je část vzduchu, kterou potřebujeme, abychom mohli dýchat. A tak Rajčinka, stejně jako skřítkové Papričkové, pracovala pilně celé dny, starala se o malé rostlinky, zpívala jim a pravidelně je hladila, aby z nich vyrostly silné a zdravé sazenice. A to trvalo ještě celé dva měsíce!

Kouzelné setí semínek, zahradníčci do práce!

Poznámka: Semena paprik sejeme do truhlíků za okno kolem 10. února, semena rajčat o měsíc později, kolem 10. března. Vyberte si dny, kdy Měsíc ubývá. Počkejte, až bude po úplňku a zkuste doopravdy provést rituál se semínkem. Semínko nejprve vložte do dlaně, dýchněte na něj a myslete při tom na to, jak dobrá rajčata nebo papriky pro vás z něj vyrostou. Tři dny po zasetí nezalévejte, aby se vámi předaná informace dostatečně usadila, a poté malé semenáčky pravidelně roste vlahou odstátou vodou. Jemně hlaďte malé rostlinky – zesílí a nebudou vytáhlé. Takto setá semena vyrostou v rostliny, které nás budou léčit ze všech našich nemocí, dodají nám potřebnou energii a duševní vyrovnanost! Vyzkoušejte to!

Zahradníčci, a co dál?

Na začátku dubna nezapomeneme rostlinky přepikýrovat (rozsadit po jedné) do větších květináčů, aby měly dostatek místa a dobře zakořenily. Do skleníku nebo ven je pak vysadíme po 15. květnu nebo i dříve, pokud už neočekáváme žádné mrazíky. Protože rajčata často napadá plíseň bramborová a my v přírodní zahradě nepoužíváme žádné chemické postřiky, vyplatí se umístit sazenice rajčat do nádob nebo pytlů pod střechu, nejlépe na jižní stranu domu. Budou tak chráněné proti dešti a vlhku a budou mít větší šanci plísni bramborové odolat. Proto také rajčata zaléváme pouze ke kořenům, abychom zbytečně nemáčeli listy.

Hokus pokus

Jak se pohybuje voda v rostlině?

Malým zahradníčkům připravíme do vázy bílou květinu (sně­ženka, karafiát…) a necháme je rozmíchat ve vodě potravinářské barvivo (červené nebo modré).

Bledule jarní

Pokus s bílými jarními květy

Přidáme ke květině tento barevný roztok do vázy a za nějaký čas uvidíme, jak stonkem květina vodu nasála až do květu, který se zbarvil. Je to kouzlo, že?

Čas Masopustu

Tip na závěr: Masopustní rej v království matky země (dramatická a pohybová aktivita nejen pro zahradníčky)Masopustní průvod

Protože je právě doba masopustu, inspirujte se bytostmi přírody a vytvořte své originální masky skřítků, elfů a dév z vaší zahrady. Připravte si k tomu hostinu z domácích dobrot, které jste na podzim vyrobili z vlastní sklizně. A parádně si to užijte!

Foto autorka: Petra Formánková (zdroj: izahradkar.cz)
Kresba J. Bouchnerová