Vitamin D v lidském těle

Vitamin D dle konvence řadíme společně s vitamíny A, E, K mezi vitaminy rozpustné v tucích, ačkoli je považován za hormon. Aktivní vitamin D hraje důležitou úlohu v regulaci hladin vápníku a fosforu ve fyziologickém rozmezí. Tato regulace je umožněna ovlivněním vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva, jejich zpětnou vstřebáváním v ledvinách a stimulací osteoklastů, kdy dochází k uvolňování vápníku a fosforu z kosti do krve. Vitamín D zároveň ovlivňuje růst a diferenciaci buněk, především hematopoetických kmenových buněk (HSC) a buněk imunitního systému.

V čem je vitamin D obsažen?

V běžné stravě se v našich zeměpisných šířkách vitamin D téměř nevyskytuje. Dobrým zdrojem jsou tučné ryby (např. sleď, makrela, losos). Mezi další zdroje vitaminu D patří olej z tresčích jater (rybí tuk), vaječný žloutek, jedlé houby nalezené v přírodě (nikoli však houby z pěstíren) a potraviny cíleně obohacené vitaminem D, jako jsou některé margaríny. V potravinách rostlinného původu se vitamin D vyskytuje jen ve velmi malém množství.

Lidské tělo je samo schopné vytvářet si vitamin D pokožkou, která je vystavena přiměřenému množství slunečního záření (konkrétně UVB záření). Proto není bezpodmínečně nutné přijímat vitamin D pouze ve stravě. Protože se v naší zeměpisné šířce vitamin D vyskytuje v běžně konzumovaných potravinách jen v nepatrném množství, je vhodné, především v zimních měsících, kdy je slunečního svitu málo, přijímat vitamin D ve formě doplňků stravy. Užívání jakéhokoli doplňku stravy je však vždy vhodné předem konzultovat s lékařem.

Poznámka:

Pojem vitamin D je souhrnné označení pro několik strukturně podobných látek, tzv. kalciferolů (kalciol, kacidiol – zásobní forma, kalcitriol – účinná forma). Vitamin D se vyskytuje ve dvou účinných formách: vitamin D2 neboli ergokalciferol (rostlinného původu) a vitamin D3 neboli cholekalciferol, živočišného původu).

Kolik vitaminu D potřebujeme?

Denní potřeba vitaminu D není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem v době, kdy si tělo nemůže vitamin D vyrábět samo (např. v zimních měsících, při nemožnosti pobytu na slunci ve zbývajících ročních obdobích apod.) je 20 µg vitaminu D denně pro téměř všechny skupiny populace: děti od jednoho roku, dospívající od 15 let, všechny dospělé (muže i ženy), těhotné a kojící ženy. Jedinou výjimkou jsou kojenci (tzn. děti ve věku 0–12 měsíců), pro které tento odhad činí 10 µg vitaminu D denně. Vzhledem k tomu, že kojenci obvykle nejsou vystavováni slunečnímu záření, doporučuje se trvale podávat vitamin D ve formě doplňku stravy.

Poznámka:

Pro pokrytí potřeby vitaminu D je důležité při pobytu venku pravidelně vystavovat pokožku slunečnímu záření. V ideálním případě by měla být slunci vystavena přibližně čtvrtina celkového povrchu těla (obličej, ruce, části paží a nohou). Dbejte však na to, abyste se nespálili! Každý člověk by měl vzít v úvahu svůj fototyp a dobu vystavení pokožky slunečnímu záření mu přizpůsobit.

Kdy má smysl užívat doplňky stravy s obsahem vitaminu D?

Podle výživových doporučení Německé společnosti pro výživu (DGE) by lidé, kteří tráví málo času venku, ale také senioři a lidé s tmavou pletí měli přijímat vitamin D ve formě doplňku stravy. Veškeré doplňky stravy je však vhodné užívat po konzultaci s lékařem. Před podáváním doplňku stravy s obsahem vitaminu D se kromě toho doporučuje zkontrolovat hladinu tohoto vitaminu v krvi.

Nedostatek/nadbytek vitaminu D

Nadbytek vitaminu D je vzácný. Masivní akutní předávkování i dlouhodobě nadměrný příjem vitaminu D jsou však nebezpečné, neboť vedou ke zvýšenému ukládání vápníku v organismu. Zvýšení hladiny vápníku v krvi může vést k nevolnosti, kalcifikaci měkkých tkání, ke zvýšenému vylučování vápníku moči a tvorbě ledvinových kamenů a v krajním případě i k selhání ledvin.

Nedostatek vitaminu D má negativní vliv na hladinu vápníku a fosforu v organismu, a tím i na metabolismus kostí. Nedostatek vitaminu D v těle může mít různé příčiny. Ohroženi jsou zejména lidé, kteří se jen zřídkakdy zdržují během dne venku – třeba starší lidé nebo kojenci. U malých dětí může nedostatečný přísun vitamínu D vést k rozvoji křivice. V takových případech nejsou kosti správně mineralizovány, jsou měkké a deformované; typickými nálezy jsou tzv. rachitický růženec (tzn. charakteristicky zdeformovaný hrudník), nohy do O či opožděný uzávěr fontanely. U dospělých vede závažný dlouhodobý nedostatek vitaminu D k tzv. osteomalacii, která se vyznačuje remodelačními procesy a demineralizací plně vyvinutých kostí (dochází k uvolňování vápníku a fosforu z kostí). U starších lidí může nedostatek vitaminu D (kromě jiných faktorů) souviset s osteoporózou a může rovněž urychlovat její rozvoj. Dalšími příznaky nedostatku vitaminu D jsou snížená svalová síla a zvýšená náchylnost k infekcím.

Autor: gesundheit.gv.at, Biochemický ústav LF MU (zdroj: NZIP)