Rakovina slinivky břišní patří k nejagresivnějším nádorům vůbec. První příznaky se projeví většinou až v pokročilém stadiu, kdy nemocným zbývá jen několik měsíců života. Proto lékaři od loňského roku cíleně vyhledávají ohrožené pacienty, aby léčbu zahájili dříve, než se onemocnění plně rozvine. V takovém případě má terapie vyšší úspěšnost. „Pokud karcinom zachytíme až v pokročilé fázi, průměrná doba dožití nemocného se pohybuje okolo 1,5 roku. Včas diagnostikovaní pacienti ale mohou žít až šestkrát déle. Naděje dožití je v takovém případě 9,5 roku,“ přibližuje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

Od spuštění screeningového programu lékaři vyšetřili již 200 pacientů po celém Česku. U šesti z nich odhalili přednádorové změny. Diagnostika se týká těch osob, které mají celoživotní riziko vzniku tohoto druhu rakoviny vyšší než 5 %. „Jsou to lidé, kteří mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou slinivky nebo trpí opakovanými akutními záněty či chronickým zánětem slinivky břišní. Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací,“ vysvětluje prof. Urban.

Ročně lékaři rakovinu slinivky břišní objeví u 2 400 pacientů a skoro 2 200 nemocných s ní ve stejném časovém úseku boj prohraje. „Karcinom pankreatu je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí. Nemocných navíc neustále přibývá,“ říká prof. Urban. Podle gastroenterologů je klíčové, aby rizikovým osobám vyšetření doporučovali i lékaři jiných odborností, kteří mají o zdravotním stavu, případně o genových mutacích pacientů přehled. Proto se neustále snaží posílit takzvanou mezioborovou spolupráci s praktiky, chirurgy, onkology a také genetiky.

„Důležité je, aby lékaři, kteří vyšetřují nebo jsou obeznámeni s mutacemi, mysleli na to, že některé mohou způsobit také nádor slinivky. Například pacienti s BRCA pozitivitou, která je častou příčinou rakoviny prsu, mají zvýšené riziko karcinomu ovaria, což je obecně známé. Méně už se ví, že je u nich také vyšší riziko propuknutí karcinomu pankreatu,“ říká prof. Urban.

Pokud lékař usoudí, že jeho pacient spadá do rizikové skupiny, vyplní speciální dotazník na webu České gastroenterologické společnosti (ČGS). Gastroenterologové na základě něj pak zhodnotí, zda pacienta do programu zařadí a odešlou na vyšetření do některého z center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je v současnosti po celé republice devatenáct. „Usilujeme o to, aby těchto center bylo do budoucna přibližně třicet. Rizikoví pacienti zde jednou ročně podstupují vyšetření slinivky břišní magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií (vyšetření pomocí speciální hadičky s ultrazvukem),“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Díky rozšíření počtu pracovišť budou moct odborníci zajistit pacientům stejně kvalitní zdravotní péči napříč celou republikou.

Přispět by k tomu mělo i připravované zapojení takzvaných minimálních datových standardů, na kterých gastroenterologové pracují a o nichž jednali také na kongresu. Společně s plánovanou digitalizací zdravotnické dokumentace umožní lepší práci s daty. „Cílem je sjednotit podobu zpráv z endoskopických vyšetření na všech pracovištích v Česku. V současné době totiž nejsou nijak regulovány a záleží na každém lékaři, jakou klasifikaci ve zprávě použije. Jednotná data pomohou k tomu, abychom mohli vytvořit celistvou databázi a napříč celým systémem vyhledávat informace,“ vysvětluje doc. Tachecí. To by mimo jiné mohlo zdokonalit včasný záchyt rizikových pacientů nejen při karcinomu slinivky břišní.

S diagnostikou rakoviny pankreatu by do budoucna mohly pomoci i krevní testy. Jedním z nich je také tzv. lipidomický test. Studie, která zkoumá jeho účinnost v odhalení raných fází nádoru či přednádorových změn, odstartovala letos a do tří let by jí mělo projít více než 400 účastníků. Pokud se specificita a citlivost testu potvrdí, mohl by se stát nástrojem pro screening nádorových onemocnění slinivky břišní.

O České gastroenterologické společnosti (ČGS)  

Společnost (založená v roce 1945) sdružuje téměř 900 profesionálů zabývajících se onemocněními trávicího ústrojí. Hlavním úkolem ČGS je vytvářet odborné a organizační podmínky pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. V rámci ČGS pracují tři odborné sekce (Endoskopická sekce, Sekce mladých gastroenterologů a Sekce ambulantních gastroenterologů) a šest pracovních skupin. Odbornou platformou oboru je časopis Gastroenterologie a hepatologie, který je hlavním oborovým periodikem tří odborných společností. ČGS pořádá kongresy s mezinárodním zastoupením, jichž se standardně účastní na tisíc odborníků. Společnost se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách. Více informací na www.cgs-cls.cz.

Česká gastroenterologická společnost je také velice aktivní ve společenském i mediálním prostoru a snaží se být zodpovědnou součástí života v České republice. V říjnu letošního roku poskytla ČGS (mimo jiné) dar 100 000 Kč na středisko Slezské diakonie SILOE Ostrava pečující o seniory s demencí, které výrazně postihly zářijové povodně.

Zdroj: MaVe PR