Teplý leden zahradu trápí; jak pomoci dřevinám, růžím, vřesu
Mnohé exotické rostliny pocházejí z oblastí, kde zima nemá podobné výkyvy jako u nás. A pro ně je oteplení a roztání sněhu znakem jara.
Foto: Pavel Sekerka; Zdroj: izahradkar.cz
Rostliny se v teplém lednu začínají probouzet ze zimního spánku. Následuje-li chladný únor, jsou důsledky katastrofické – vymrzlé jarní cibuloviny a skalničky, zmrzlé růže, mrazové desky na stromech. Některým škodám můžeme předejít správným hnojením v minulé sezoně a zazimováním, jiné neovlivníme a musíme je ponechat přírodě.
Dřeviny
Citlivé stálezelené dřeviny, zvláště ty vysazené jako podrost pod listnaté stromy, chráníme lehkou tkaninou před zimním sluncem.
- V lednu též můžeme odebírat dřevité řízky z opadavých dřevin. Dřevitými řízky lze snadno množit například meruzalky, pámelník, ptačí zob, tamaryšky, tavolníky, trojpuky, vrby, zlatice a některé další.
- Pokud máme a uklízíme sníh, sypeme ho ke stromům, na vřesoviště či skalku, nikoliv na trávník. Pod vysokou vrstvou sněhu se totiž snadno šíří plíseň sněžná.
Sklepáváme sníh z jehličnanů a stálezelených dřevin.
Růže
K výkyvům počasí jsou nejnáchylnější velkokvěté čajohybridy. Pokud je nebezpečí prudkého poklesu teploty, je lépe již nakopčené růže ještě navíc přikrýt chvojím nebo nastýlkou pilin.
- Růže, i když jsou nepříjemně ostnité, chutnají srnčí zvěři, která je dokáže okousat až k zemi. Chráníme je oplocením nebo repelentními přípravky.
Vřesovce pleťové vykvétají postupně podle odrůdy již od prosince, v plné kráse jsou až v březnu.
Vřesoviště
Většina vřesovištních rostlin těžce snáší holomrazy, které v kombinaci se zimním sluncem způsobují vyschnutí pletiv a odumření větví či celých rostlin. Proto je chráníme na zimu chvojím.
Je-li teplo, rostliny pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.
Foto: Pavel Sekerka
Autor: Pavel Sekerka
Zdroj: www.izahradkar.cz
