Problematické je podle odborníků především dlouhodobé vdechování drobných prachových částic. Ty se do vzduchu dostávají například při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy nebo při rozsáhlých lesních požárech a erozi, které nepřímo souvisí se změnou klimatu. Změna klimatu je a bude spojena také s extrémními výkyvy počasí, jak jsme mohli vidět během posledních týdnů nejen ve střední Evropě. Vliv znečištění ovzduší a měnícího se klimatu na zdraví je jedním z mnoha témat, kterými se na konci září zabýval VII. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a XXXII. moravskoslezské pneumologické dny.

„WHO vypočítalo hodnotu, při které je množství polétavých částic PM2,5 ve vzduchu bezpečné pro zdraví. V České republice ji splňuje pouze několik málo horských odlehlých oblastí. Lépe na tom nejsou ani další země střední Evropy,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Jemné částice PM2,5 jsou přibližně 30× tenčí než lidský vlas. Snadno tak při nádechu proniknou do plicní tkáně, kde přispívají k rozvoji vážných zdravotních problémů. Zdraví škodlivé je zejména dlouhodobé vdechování těchto jemných částic. Kromě zvýšeného rizika respiračních infekcí mohou být polétavé částice spolupříčinou astmatu, chronické obstrukční choroby nebo při vyšších koncentracích a delší expozici také rakoviny plic. Podle posledních studií se však potíže způsobené polétavým prachem netýkají pouze plic.

Děti, jejichž matky v době těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit s nízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus. U starších lidí zase častěji hrozí nemoci srdce nebo různé formy demence. Studie zkoumající zdraví žen žijících v blízkosti dálnic odhalila, že tyto ženy častěji onemocní rakovinou prsu. Lékaři proto doporučují vybírat si pro fyzickou aktivitu místo a čas, v nichž je znečištění vzduchu minimální. Jako prevence pomůže také zdravá strava, vyhýbání se prašným prostorům zejména při fyzické aktivitě a vynechání kouření.

„Na zdravotní problémy si však můžeme zadělat také přehnanou čistotností. Hojné využívání dezinfekce v domácnostech může vést k rozvoji astmatu. Na nedávném světovém pneumologickém kongresu, který se uskutečnil ve Vídni, na to upozornili skandinávští kolegové,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek.

Proti některým akutním respiračním onemocněním je možné se preventivně očkovat. K dispozici jsou nyní vakcíny proti chřipce, covidu-19, RS viróze, pneumokokovým infekcím a černému kašli. Lékaři očkování doporučují především lidem starším 60 let a chronickým pacientům.

„I když je pandemie covid-19 za námi, nemoc nezmizela a stále může způsobovat velké zdravotní komplikace, zejména u starších osob s dalšími chorobami. V současné době nejsou zavedena závazná pravidla týkající se izolace nebo testování při podezření na covid-19. Lidé by se měli chovat stejně jako v případě jiného vysoce nakažlivého onemocnění. To znamená zůstat doma, tlumit příznaky a omezit kontakty s dalšími lidmi, především s těmi, kteří patří do některé z rizikových skupin. V případě zhoršení příznaků je třeba poradit se s ošetřujícím lékařem. Rizikovým skupinám doporučujeme obrátit se na něj už v počátku onemocnění,“ radí doc. Koblížek.

Na podobném principu jako očkování proti covidu-19 má fungovat také nově vyvíjená protinádorová terapeutická vakcína proti rakovině plic. Látka, která je v ní obsažena, má za úkol naučit tělo nemocného vyhledávat a ničit rakovinové buňky. V současné době je látka v časné fázi klinického zkoušení, její účinnost se nyní testuje v sedmi zemích. „Jedná se o převratný objev, který by v případě, že klinické zkoušení dopadne dobře, mohl v blízké budoucnosti výrazně změnit statistiky onemocnění rakovinou plic, která je i přes mnohé léčebné pokroky stále vážná,“ komentuje doc. Koblížek. Rakovinou plic v ČR ročně onemocní asi 6 600 lidí a 5 200 na ni zemře.

V posledních letech prodělala léčba rakoviny plic revoluční změny, které významně prodloužily dobu přežití této nemoci. Lékaři v současnosti navrhují pacientům léčbu na míru, při které kombinují imunoterapii, chemoterapii, radioterapii, biologickou léčbu a chirurgický zákrok. Největší šanci na vyléčení mají pacienti, u kterých lékaři odhalí nádor v prvním nebo druhém stadiu, a právě takové pacienty zachytává pilotní program časného záchytu rakoviny plic.

Projekt funguje od roku 2022, kdy se jej podařilo prosadit České pneumologické a ftizeologické společnosti, v té době pod vedením prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. „Podobný program mají také v několika dalších zemích střední Evropy. Málokdy je však propojen s institucí, která by současně sbírala a analyzovala statistická data (u nás ÚZIS ČR). Z tohoto pohledu je naše pojetí screeningu jedním z nejlepších v Evropě. V současnosti se tento projekt postupně rozšiřuje do dalších nemocnic a pro všechny účastníky je zdarma,“ dodává doc. MUDr. Vladimír Koblížek. Podrobnosti o preventivním programu najdete na www.prevenceproplice.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz.

Zdroj: MaVe PR