Průvodce péčí po císařském řezu reaguje na roztříštěnost informací, které ženy po operaci ze strany zdravotníků dostávají. „Ženám se často nedostává péče ihned po císařském řezu, přestože právě včasná instruktáž a ošetření okolí jizvy je naprosto zásadní prevencí vzniku srůstů a adhezí. Ty pak mohou být zdrojem mnoha potíží v budoucnu, třeba v dalším těhotenství,“ vysvětluje porodní asistentka Anna Kohutová, která péči o jizvy již mnoho let školí zdravotníky pracující v porodnicích.

I když se situace postupně zlepšuje a v některých porodnicích za ženami po císařském řezu dochází fyzioterapeut, stále není osvěta dostatečná. „Vnímáme, jak rozdílné informace ženy ze strany odborníků dostávají. Zatímco jedno pracoviště radí na jizvu nesahat vůbec, jiné doporučí tlakovou masáž jizvy nebo tzv. céčka a esíčka, která jsou však v prvních týdnech absolutně nevhodná. Tvrdé techniky mohou prodloužit proces hojení a jizvu poškodit. Náš přístup je jiný, k jizvě přistupujeme jemně, s respektem a laskavostí,“ dodává fyzioterapeutka Olga Gruberová.

Nová publikace ženy provede rekonvalescencí od prvních hodin po operaci. Ženy se například dozví, že v prvních dnech se nedoporučuje sahat přímo na jizvu, ale je výhodné věnovat se zejména jejímu okolí. Součástí publikace jsou i doporučení ohledně výživy, pohybu či vhodného oblečení, které umožní jizvě dýchat. Na jednotlivé kapitoly navazují také krátká instruktážní videa, pomocí kterých se ženy naučí o svou jizvu pečovat.

​​„Po císařském řezu se často pozornost zcela obrátí na novorozence. Žena už pár hodin po velké břišní operaci vstává, kojí, pečuje o miminko, snaží se rozchodit bolest a sžít se s novou náročnou rolí. Po propuštění z porodnice se o ni systém nezajímá, a i když má dle zákona nárok na fyzioterapii nebo návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí, pravděpodobně jí takovou službu lékař odmítne indikovat. Dokonce ani Česká gynekologická a porodnická společnost nepovažuje tuto formu péče za důležitou. Představte si, kdyby vás po operaci kolene ponechali bez rehabilitace,“ vysvětluje Eva Zubec, zakladatelka projektu Císařovnám, který vznikl na základě její osobní zkušenosti. „Chci, aby císařovny měly k dispozici informace od první chvíle a aby věděly, kde si případně říci o pomoc,“ dodává.

Na vydání publikace navazuje také nově vznikající Mapa péče, která propojuje ženy po císařském řezu s konkrétními odborníky – porodními asistentkami, dulami, fyzioterapeuty nebo psychology či psychoterapeuty, kteří mají s péčí o císařovny zkušenost.

Průvodce péčí po císařském řezu byla představena a pokřtěna v rámci programu multioborové Konference POROD 2024, kterou již potřetí organizoval doc. MUDr. Ondřej Šimetka, PhD., MBA z Fakultní nemocnice Ostrava. „V České republice se pomocí císařského řezu rodí asi 26 % dětí, ročně se tato velká břišní operace dotkne 24 000 žen. Je velmi důležité, aby se k relevantním informacím o poporodní péči dostaly co nejdříve a měly možnost se k nim kdykoliv vrátit. Je skvělé, že takto komplexní publikace vznikla,“ dodává doc. Šimetka.

Průvodce péčí po císařském řezu je volně dostupný v online verzi na cisarovnam.cz/pruvodce a v tištěné verzi ve vybraných porodnicích. Prvních 1000 výtisků publikace Císařovnám rozdalo zdarma, další výtisky jsou za symbolickou cenu k dostání na webu www.cisarovnam.cz.