„Tělu trvá asi 14 dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle nastoupí vyšší teploty,“ přibližuje doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., vedoucí Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze. Prudké změny teplot výrazně zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla, a vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje. To hrozí i těm, kteří nejsou ve sportu dostatečně zdatní a své síly hned zpočátku sezóny přecení. Zprvu mohou cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ popisuje docent Tuka.

„To, co by sportovce mělo varovat, je také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že by mohli zkolabovat, či když dokonce ztratí vědomí,“ doplňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.

Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže totiž mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční. „Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ dodává profesor Linhart. Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, v Olomouci a Třinci. Ta jsou určena sportovcům se zdravotními problémy nebo těm, u nichž se na preventivních prohlídkách zjistí, že mají podezřelý srdeční nález. Ve specializovaných centrech pacienty kardiolog vyšetří, natočí EKG a provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby zde sportovci podstoupí i doplňková vyšetření, jako je magnetická rezonance nebo vyšetření věnčitých tepen. „Častěji děláme například zátěžové testy, u kterých musíme volit poněkud jiné protokoly než u běžné populace, abychom sportovce vytížili,“ říká doc. Tuka. V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit. „Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ dodává prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti.

Kontakt pro novináře:

Mgr. Barbora Kroutilíková, kroutilikova@mavepr.cz, +420 777 193 861