Zarděnky
Zarděnky jsou vysoce nakažlivým onemocněním. Původcem onemocnění je virus zarděnek. Šíří se vzdušnou cestou (prostředním respiračních kapének) při mluvení, kašlání a kýchání nemocného jedince, dále kontaktem se znečistěnými předměty, a také během těhotenství z matky na dítě.
Zdroj: nzip.cz
Výskyt
Onemocnění je rozšířeno po celém světě, trvale se vyskytuje
v zemích, kde není zavedeno očkování dětí, zejména
v jihovýchodní Asii a Africe. V ČR jsou hlášeny jen ojedinělé případy
onemocnění za rok. Vrozený zarděnkový syndrom, který se u nás
nevyskytl více než 30 let, byl na přelomu roku 2011 a 2012 zaznamenán u dvou
dětí neočkovaných vietnamských žen, které onemocněly při návštěvě rodiny ve
Vietnamu.
Obrázek 1: Trend onemocnění zarděnkami v České republice v letech 1997-2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Obrázek 2: Trend onemocnění zarděnkami v České republice v letech 2008-2022. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Prevence
Očkování proti zarděnkám bylo u nás zavedeno v roce 1982 u 12letých dívek, od roku 1986 se očkují všechny děti kombinovanou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkování zanechává dlouhodobou, pravděpodobně celoživotní imunitu.
Očkování dětí se v současnosti provádí kombinovanou živou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR):
- první dávka se podává nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce dítěte
- druhá dávka očkovací látky se aplikuje od dovršení pátého roku dítěte do dovršení šestého roku dítěte.
Očkování dospělých je možné přeočkováním jednou dávkou v závislosti na epidemiologické situaci, možném kontaktu s rizikovou populací nebo cestování.
Příznaky onemocnění
Rozlišují se dvě formy onemocnění zarděnkami:
Získané zarděnky vznikají přenosem nákazy vzdušnou cestou. Projevují se drobně skvrnitou, růžovou, nesplývající vyrážkou (exantémem), která začíná na obličeji a šíří se na trup, vyrážka na končetinách je méně nápadná. Teplota je jen mírně zvýšená. Vznik exantému doprovází zvětšení lymfatických uzlin zejména na šíji a za ušima. Komplikací onemocnění mohou být poruchy krve, zánět kloubů nebo mozku.
Vrozený zarděnkový syndrom vzniká při onemocnění matky v těhotenství. Riziko poškození plodu závisí na imunitě matky a na stupni těhotenství v době infekce. Onemocnění v prvních 3 měsících těhotenství může vést k potratu, k trvalé poruše psychomotorického vývoje, k vrozeným vadám srdce a postižení zraku a sluchu.
Další důležité informace
Inkubační doba: obvykle trvá 14 až 21 dnů, v průměru 18 dnů.
Původce: virus zarděnek.
Zdroj onemocnění: nemocný/infikovaný člověk, zdrojem infekce může být dítě s vrozeným zarděnkovým syndromem, které vylučuje virus řadu měsíců až let po narození.
Přenos: kapénkovou infekcí nebo během těhotenství z matky na dítě (transplacentárně).
Období nakažlivosti, vnímavost, imunita: období nakažlivosti začíná asi 1 týden před objevením se vyrážky (exantému) a končí minimálně 4 dny po jejím výsevu. U vrozeného zarděnkového syndromu mohou děti vylučovat virus v hltanovém sekretu a moči měsíce po narození, výjimečně v průběhu celého prvního roku života, v případě šedého zákalu až do tří let věku. Vnímavost je všeobecná. Imunita po prožitém onemocnění je dlouhodobá, stejně jako po očkování.
Zdroj: Státní zdravotní ústav