I když se jedná o komplexní jev a výraznou roli zde hraje i věk či zájmy dětí, výsledky mluví poměrně jasně. Ti jedinci, kteří tráví venku méně času, nemají tolik kamarádů, častěji zažívají pocit nudy, svou fyzickou kondici hodnotí jako horší a cítí se méně šťastně.

S rostoucím věkem tráví děti více času v kroužcích a kromě sledování filmů a hraní si s dalšími členy rodiny i u počítačových her nebo na sociálních sítích. U starších dětí (13 až 15 let) kroužky ubývají, téměř polovina z nich už nenavštěvuje žádný. Rodiče i školáci stráví denně na sítích v průměru hodinu a půl. Pouze čtvrtina školáků říká, že se na sítích jako Instagram či TikTok nepohybuje vůbec. Velmi ale záleží na věku dětí, jelikož s přibývajícím věkem roste obliba sociálních sítí. Nejdéle – v průměru 2 hodiny a 19 minut denně – tam jsou starší děti mezi 13 až 15 lety.

Pobyt venku v mateřské škole je pro děti předškolního věku zásadní, pro některé děti je to jediná příležitost být venku ve všední den. Největším benefitem je pro ně přirozený pohyb venku a volná hra, pro kterou jsou velmi vhodným prostředím přírodní zahrady. Školní výuka venku silně závisí na osobní motivaci vyučujících učit venku. Přístup rodičů ani dětí nepředstavuje bariéru. Pro vyučující je důležitá podpora vedení školy, od kterého pak závisí i vytváření vhodného venkovního prostředí pro výuku. Kromě přímých benefitů výuky venku je důležitý také pozitivní vliv na budování sociálních vztahů a zlepšení klimatu ve třídě.

Celý výzkum České děti venku najdete ZDE

Zdroj: Rodinná síť