Donedávna podíl mladých podnikatelů v Česku zvolna klesal, v loňském roce se ale situace změnila. Otěže přebrali hlavně ti nejmladší, zástupci silné populační generace Z (lidé narození zhruba v letech 1997 až 2012).

„V každé společnosti mají mladí lidé potenciál stát se tvůrci nových řešení. Nyní navíc vyrostla generace, pro kterou je zásadní, aby jim práce dávala smysl, nebojí se technologií a chtějí je efektivně využívat. Práci nehodlají věnovat všechen svůj čas, musí jim dávat smysl. Záleží jim na životním prostředí, lidských vztazích a jsou ochotní se neustále rozvíjet, objevovat.  To vše jsou ideální předpoklady k realizaci vlastních projektů. Když jim dáme příležitost prezentovat své nápady firmám a propojíme je se zkušenými lidmi z praxe, získají rozhled, sebevědomí a o to snáz úlohu inovátorů, kteří přispívají k formování pracovního trhu i společnosti, převezmou,“ míní Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka, která v Česku realizuje rozvojový program pro studenty.

Projekty studentů, které pomáhají

Osmiměsíční program pro podnikavé středoškoláky se od své premiéry v Česku v roce 2021 setkává s rychle rostoucím zájmem studentů. „Pokud mají mladí lidé chuť a motivaci do vlastních technologických projektů, v programu Solve for Tomorrow mají šanci předvést je profesionálům z oboru, získají jejich zpětnou vazbu, zkušenosti, jak funguje pracovní trh, i cenné kontakty. Není výjimkou, že účastníci ve svých projektech dál pokračují i po skončení programu, což nesmírně rádi vidíme a podporujeme,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická. 

Pro představu, v uplynulých ročnících studenti ve věku od 15 do 19 let zkonstruovali například systém na ochranu elektrokol před krádeží nebo prototyp „chytrého“ patníku, který může zvýšit bezpečnost na silnicích. Nejlepší tým loňského 3. ročníku vyvinul brýle pro nevidomé, které díky vsazené kameře s AI umí svému uživateli hlasově popsat věci v okolí.

Letošního 4. ročníku programu Samsung Solve for Tomorrow, který nese téma AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?, se účastní 230 studentů v 103 týmech. „A opět se nám potvrzuje, jak kreativní a vynalézaví dokážou středoškoláci být. Není pravda, že kvůli AI už ‚nemají potřebu přemýšlet‘, naopak nám ukazují, jak dokáží novou technologii přirozeně využít k tomu, aby skutečně vylepšila životy nás všech,“ poukázala Zuzana Mravík Zelenická.

Potenciál mladých ve firmách

Podle majitelky personální agentury Olgy Hyklové má tzv. generace Z nejen odvahu, ale také nástroje měnit pracovní prostředí k lepšímu. „Jsou otevření technologiím, aktivně využívají AI a podporují rychlé zavádění inovací. Z jejich nápadů a digitální zdatnosti mohou firmy jen těžit. Znalosti ze školy studentům a absolventům obvykle nechybí, ale praxe ukazuje nedostatky v měkkých dovednostech, jako je týmová kooperace či zvládání stresu. Tento přechod jim pomáhají zvládnout trainee programy a mentoring, studentům umožňují získat zkušenosti a lépe se adaptovat na reálné pracovní prostředí. Pro firmy jsou pak efektivním nástrojem, jak mladé lidi zapojit do pracovního procesu a využít jejich potenciál,“ potvrdila. Klíčem k úspěchu je podle Olgy Hyklové nabízet mladým lidem moderní formy spolupráce, smysluplné projekty a podpořit jejich osobní růst.

Kouzlo úspěchu – design thinking

Zvýšený zájem mladých lidí o seberozvoj a talentové programy sleduje ve své práci také osobní koučka Karolína Harries. „Ze vstupu na pracovní trh má mnoho studentů obavu. Nevěří si, neznají své silné stránky, neví, jak je komunikovat firmám. Bohužel se v řadě škol stále soustředí na dorovnání toho, v čem silní nejsme, a na rozvinutí silných stránek už nezbývá prostor. Potkáte-li se ale s mladými lidmi v nějakém rozvojovém programu, zjistíte, jak jsou motivovaní a velmi oceňují skutečné vzdělávání do praxe,“ uvedla.

Mladí inovátoři v programu Samsung Solve for Tomorrow se například seznámí s metodou Design Thinking, která je funkčním nástrojem pro jakoukoli profesi i život v soukromí. Umožňuje vcítit se do myšlení ostatních lidí, rozpoznat jejich potřeby a nalézt efektivní a užitečné řešení ke zlepšení stavu věcí.

„Je jedno, jestli vyvíjíte produkt pro zákazníky, anebo plníte úkoly od zaměstnavatele, vždy je třeba na situaci empaticky nahlédnout perspektivou druhé strany a pochopit její požadavky. Chce po vás šéf prezentaci? Vyplatí se doptat na její účel, užitek, který má přinést, pro koho je určena, jak bylo téma prezentováno v minulosti, co fungovalo, co ne? Kdo je posluchač, co ho zajímá, na co může slyšet, jaký je jeho problém, který řeší? Podobně jako je třeba uvažovat v začátcích všech byznys plánů. Metoda Design Thinking má pět přesných bodů, které při správném užití vedou k úspěchu, rozvíjí kreativitu a učí vyrovnat se s chybou,” popsala školitelka Karolína Harries.

Zvlášť mladým lidem, kteří hýří nápady, ale zatím jim chybí zkušenosti, může tato světově uznávaná metoda pomoci v „rozjezdu“ jakéhokoli projektu. „Design Thinking není jen výdobytkem rozvojového programu, odráží praxi, kterou všechny úspěšné start-upy a podnikatelské nápady musely zákonitě projít, aby správně odhadly svůj produkt a svého zákazníka. Jedná se o metodu, která se dá uplatnit ve všech oblastech života, v zaměstnání i podnikání, proto do ní plánujeme zasvětit také učitele, kteří mají velký vliv na přípravu a motivaci studentů v kariérním rozvoji. Na podzim už proběhly první dva 6hodinové workshopy pro středoškolské učitele v Praze a Bratislavě a na základě poptávky chystáme další,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

Vývoj počtu mladých podnikatelů v Česku (vždy se jedná o 3. čtvrtletí roku)

Zdroj: Pearmedia