Pokud dítě lže úmyslně, chce získat nějakou výhodu nebo má strach. Lež může být reakce na příliš tvrdou výchovu nebo nepřiměřené nároky. Dítě se lží chrání. Má smysl děti za lež trestat? Nemá, protože trest v dítěti vyvolá strach a ten vyvolá další lež.

Pokud se lidé na sousedy zdvořile usmívají a doma je pak pomlouvají, zrovna tak jako kolegy z práce, nejsou pro dítě dobrým příkladem a tím ho učí lhát.

Některé děti lžou, protože si jich rodiče málo všímají. Snaží se tak získat jejich pozornost.

Je třeba děti také připravit na to, že se se lží budou setkávat, a to právě u lidí, kterým se v dětství osvědčila jako únik před trestem a jako prostředek k získání výhody. Budou svědkem lží milosrdných a zdvořilostních a budou se ptát, proč někdo z rodiny takto mluvil. Mohou být svědkem lží účelových a manipulativních nebo zapírání trestných činů.

Co mám dělat, pokud mi dítě lže?

V klidu pátrat společně s dítětem, proč lhalo a vysvětlovat mu, že mluvit pravdu je důležité pro vzájemnou důvěru. Že chcete upřímně zjistit, co ho ke lži vedlo a co byste společně mohli udělat proto, aby příště nelhalo. Mělo strach, chtělo se něčemu vyhnout?

Lhaní souvisí velmi úzce s trestem. Pokud ví, že bude potrestáno, logicky se snaží trestu vyhnout, protože mu je nepříjemný. Může to být trest psychický (vyhrožování např. polepšovnou, citové vydírání ve stylu „utrápíš mne“), sociální (ignorování dítěte) nebo fyzický (výprask, práce – pokud někdo trestá prací, jak pak bude dítě pracovat rádo v dospělosti, když ví, že je práce za trest?). Také zákaz např. pohybové aktivity nebo nějaké zájmové činnosti, která dítě rozvíjí, není správný. Pokud si rodiče neví rady, je vhodné se obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu či dětského psychologa.

Autor: Státní zdravotní ústav (zdroj: NZIP)