Jehnědy lísky práší, je čas ošetřit broskvoně proti kadeřavosti
Jehnědy lísky se prodlužují, v koruně ovocného stromu visí suché šedivé plody, větvičky švestky kazí skvrny. Zahrada napovídá, co dělat. Přelomu noci a dne se říká hodina vlků. Vlci zalézají, psi vylézají. Přelom zimy a jara to má podobně. Plíží se odpočívající zahradou nepovšimnuty, aby jarní rostlině vzaly, co jen půjde. Skryté v zimě udeří na jaře: kadeřavost broskvoně, monilinióza nebo vlnovníci. Co s nimi?
Když kvete líska, je čas na první postřik broskvoně proti kadeřavosti listů (Autor: Ivan Dvořák; Zdroj: izahradkar.cz)
Kadeřavost broskvoní a jehnědy lísky
Všimli jste si na zahradě lísky, že její jehnědy se natahují? Už začínají prášit? Je čas ošetřit broskvoně proti kadeřavosti.
Variant je více, ale vždycky je to měď, co proti
kadeřavosti účinkuje. Pročtěte si návod přípravku, jestli nenajdete i jinou
možnost pro ošetření. Pokud ne, namíchejte vždy jen to množství jíchy, které
uplatníte. Do zásoby se přípravky nemíchají.
Kadeřavost broskvoně rok po infekci. Projeví se i na výhonu.
Moniliniózy ovocných dřevin
Byli jste v zahradě a po opadaném listí zůstaly na stromech
suché, šedivé plody?
Oklepejte je, seberte a spalte. Tak trochu zabráníte invazi spor moniliniózy v
době kvetení peckovin a vlastně i jádrovin.
Monilinióza na plodech višně. Pokud plůdky na stromě zůstanou, jsou zdrojem nákazy do příštího roku. Choroba se objevuje už při kvetení.
Vlnovníci
Vzpomínáte na to, že jste měli švestky sice ne plesnivé, ale
takové nehezké, s korkovými skvrnami na slupce, konce větviček tak nějak
skomíraly, listy se kroutily… A na větvičkách vidíte takové divné skvrny i teď?
Možná to byl vlnovník, nebo jinak hálčivec višňový. U něj musíte
počkat, až se bude rozednívat. Proti němu se ošetřuje v době, když se začínají
pupeny hýbat, rašit.
Hálky vlnovníka trnkavého lekají pěstitele mnohem více než odcházející vrcholy výhonu napadené hálčivcem
Ale máme tady ještě jednu možnost. Stačí do sadu rozmístit jiného roztoče, který se jmenuje Typhlodromus pyri. Ten, až se namnoží, dokáže si poradit s vlnovníkem. Má ho rád. Ne jako přítele, ale jako kořist, potravu.
Vzpomínáte, že jste měli na listech takovou divnou červenou krupičku? Někde možná i na slupce plodů? To byly následky posátí vlnovníkem trnkovým.
I toho miluje Typhlodromus pyri, i toho dokáže omezit ošetření okolo doby rašení některým ze sirných přípravků. No a protože patří mezi savé a žravé, lze proti němu použít i něco za vegetace. Důležité je číst, co používáme, abychom si nezničili spojence Typhlodoromus pyri. Ten totiž toleruje jen některé přípravky.
Všímejte si v zahradě dalších podobných detailů. Prozradí, co se děje a co udělat. Včas připomeneme další souvislosti.
Autor foto a text: Ivan Dvořák (Zdroj: izahradkar.cz)
