Co je alergická kontaktní dermatitida?

Při alergické kontaktní dermatitidě kůže zčervená a svědí v místě, kde došlo k přímému kontaktu s látkou spouštějící alergii. Alergická kontaktní dermatitida patří mezi alergické reakce pozdního typu (viz článek Alergie: co to je?). To mj. znamená, že uplyne jistý čas, než se projeví alergická reakce. Alergická kontaktní dermatitida se vyskytuje především v podpaží, na rukou, v obličeji, na bocích, v kožních záhybech na hýždích, u genitálií, na nohou a na chodidlech. Dermatitida (ekzém) se však může objevit i jinde, než jen v místech, která byla v kontaktu s alergenem. Tento kožní projev se ve vzácnějších případech může rozšířit na celé tělo. Někdy se vyskytnou i kožní projevy, které jako dermatitida nevypadají – především na sliznicích (např. na ústní sliznici). Tam se alergická kontaktní dermatitida projevuje jako špatně se hojící rána, která se může rozšířit na celou ústní dutinu nebo na rty (alergická kontaktní stomatitida).

Jak vzniká alergická kontaktní dermatitida?

Přibližně 48 až 72 hodin po kontaktu s alergenem se objeví viditelné podráždění kůže. Bližší informace o různých typech alergií najdete v článku Alergie: co to je? Alergická kontaktní dermatitida se rozvíjí v důsledku reakce T-lymfocytů. U těch už někdy v minulosti proběhla senzibilizace proti alergenu, tzn. tělo si proti němu vytvořilo protilátky. Nastane-li kontakt s látkou spouštějící alergii znovu, vyskytne se alergická kontaktní dermatitida.

Vzácně se však alergická kontaktní dermatitida může projevit i jako i alergická reakce časného typu. V takovém případě se v místě, kde došlo ke kontaktu s alergenem, objeví bezprostředně,nejpozději do 30 minut, kopřivka a dermatitida. Tyto kožní reakce se obvykle vyskytují u jiné formy alergie, která je zodpovědná za sennou rýmu, astma, potravinové alergie nebo alergie na hmyzí bodnutí. Kopřivka a dermatitida se mohou vyskytnout při alergii na latex, kočičí a psí chlupy nebo různé druhy zeleniny.

Je-li kůže suchá nebo zanícená, je pro alergen snazší do ní proniknout. Totéž platí pro pocení nebo nošení přiléhavých oděvů. Některé studie naznačují, že rizikovým faktorem pro vznik alergické kontaktní dermatitidy může být genetická predispozice. Vyšší riziko senzibilizace na kontaktní alergen mají rovněž atopici.

Jaké příčiny má alergická kontaktní dermatitida?

Celkově bylo odhaleno již více než 3 000 kontaktních alergenů. Alergickou kontaktní dermatitidu však nejčastěji vyvolává několik stovek z nich. Patří mezi ně mj. následující látky:

• síran nikelnatý – vyvolává tzv. „alergii na nikl“ (vyskytuje se např. v kovových slitinách, které se používají v bižuterii nebo v některých typech kuchyňských hrnců),
• vonné směsi (používané např. v kosmetice nebo ve výrobcích pro péči o pleť),
• éterické oleje,
• chlorid kobaltnatý (obsažený např. v cementu nebo ve výrobcích z minerálních olejů),
• dichroman draselný (obsažený např. ve vyčiněné kůži nebo v cementu),
• formaldehyd (konzervační a dezinfekční prostředek),
• izothiazoliny (konzervační prostředky používané např. v kosmetice nebo v čisticích prostředcích); do této skupiny chemických látek patří mj. metylizothiazolinon, který se v rámci Evropské unie nesmí do některých výrobků přidávat,
• kalafuna (pryskyřice, např. v náplastech),
• propolis (včelí tmel),
• para-fenylendiamin – PDD (obsažený např. v barvách na vlasy nebo ve výrobcích z gumy),
• léky, které se nanášejí na kůži, zvláště pak antibiotika,
• bronopol (konzervační látka, je obsažen např. v čisticích prostředcích),
• některé rostliny nebo výtažky z nich (např. arnika, čajovníkový olej*, peruánský balzám, řebříček),
• tetovací barvy.

* v češtině se často používá i anglický název tea tree oil; jedná se o silici kajeputu střídavolistého (lat. Melaleuca alternifolia)

Alergickou kontaktní dermatitidu vyvolávají nejčastěji soli niklu, soli kobaltu a chrom. Nikl je obsažen nejen v bižuterii, ale také v knoflících, brýlích, potravinách (např. v čokoládě) a v hrncích na vaření. Alergii však mohou spouštět i vonné látky (obsažené např. v kosmetice) a chemikálie obsažené v čisticích prostředcích, v barvách na vlasy nebo v oděvech. Vyskytují se i zkřížené alergie s jinými látkami. Někdy mohou kožní reakci spustit dvě rozdílné látky, které působí současně (to se může týkat zejména některých krémů).

Pro některé – zdaleka ne všechny – vonné látky, které mohou vyvolávat alergie, existuje označovací povinnost podle Mezinárodní nomenklatury kosmetických přísad (INCI). Dále existuje evropský předpis, který mj. stanoví maximální rychlost uvolňování niklu z předmětů určených k přímému a dlouhodobému styku s kůží, typicky tedy z bižuterie (REACH).

Jen vzácně je alergická kontaktní dermatitida vyvolána konzumací potravin obsahujících nikl (např. čokoláda, sója, příp. další luštěniny, černý čaj) nebo v důsledku přenosu vzduchem (třeba chemikáliemi, jako jsou například epoxidové pryskyřice).

Povolání jako riziko

Profesní kontakt s alergenními látkami zvyšuje riziko vzniku alergie. Může ovšem trvat měsíce až roky, než se alergie projeví.

Jak lze předcházet vzniku alergické kontaktní dermatitidy?

Zcela zásadním pravidlem je vyhýbat se látce, o níž je známo, že spouští alergii. Dále se v rámci prevence (a doplňkově i k léčbě) alergické kontaktní dermatitidy doporučuje používat šetrné čisticí prostředky na pleť, které mají hodnotu pH mezi 6,0 a 6,5, a po mytí se důkladně osušit. Kromě toho se osvědčila kosmetika bez aromat a konzervačních prostředků.

Přírodní kosmetické prostředky, které bývají často vychvalovány jako „čistě přírodní“, nezřídka obsahují vysoce alergenní látky, jako je například peruánský balzám. Než si poprvé obléknete nově zakoupené oděvy nebo použijete nové ložní prádlo, vyperte je, abyste odstranili zbytky chemikálií používané při výrobě textilu. Vzniku alergické kontaktní dermatitidy můžete předcházet i správným používáním opalovacích krémů. Vhodné přípravky vám doporučí váš lékárník nebo dermatolog.

Tipy na péči o ruce

Ruce jsou obzvláště často vystaveny působení různých látek, např. při ručním mytí nádobí nebo při úklidu. Pokud víte, že jste náchylní ke vzniku ekzému na rukou, následující praktické tipy pomáhají této nepříjemnosti předcházet nebo ji zmírnit (doplňkově k příslušné léčbě):

• Myjte si ruce přípravky bez obsahu mýdla; dbejte vždy na pečlivé utření dosucha, i mezi prsty.
• Několikrát denně si ruce namažte mastí nebo krémem podle doporučení lékaře.
• Při manipulaci s čisticími prostředky nebo leštidly používejte ochranné rukavice.
• V chladném počasí vždy noste rukavice.
• Pokud nosíte prsteny, pravidelně je čistěte – stejně jako kůži pod prsteny.

Co je iritační kontaktní dermatitida?

Je nutné odlišovat alergickou kontaktní dermatitidu od takzvané iritační kontaktní dermatitidy, při níž se nejedná o alergii, nýbrž o podráždění kůže. V tomto případě jsou výsledky alergologických testů negativní, ale vzhled je podobný. Vyrážka se objeví několik minut až hodin po kontaktu. Projevuje se spíše bolestí než svěděním, kromě toho je ostře ohraničená. Pozor, vyrážka se může stát chronickou (chronická iritační kožní reakce), kdy kůže šupinatí a postupně zhrubne. Postiženy bývají zejména ruce, oční víčka a okolí úst.

Iritační kontaktní dermatitida vzniká přímým poškozením kůže látkami nebo faktory, které na kůži působí dráždivě až toxicky. K těm mohou patřit např.:

• čisticí prostředky,
• dezinfekční prostředky,
• barvy na vlasy,
• potraviny (při kontaktu kůže se syrovými rybami, masem, ovocem, zeleninou),
• horko, chlad (např. i při kontaktu s vodou o výrazně odlišné teplotě),
• rostliny,
• medúzy, chloupky housenek (např. housenka bourovčíka toulavého, lat. Thaumetopoea processionea),
• cementový prach, dřevěný prach atd.,
• mechanické namáhání,
• skelná vata.

Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: nzip.cz)