Závislost na alkoholu
S alkoholem se setkáváme téměř denně a je nedílnou součástí našeho života – sklenka piva k obědu, večer pár sklenek vína pro vytvoření pohody. Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu. Ročně u nás zemře na následky nadměrného pití alkoholu 6500 lidí.
Zdroj: nzip.cz
V naší společnosti je postoj k alkoholu velmi tolerantní a konzumace alkoholu je pokládána za normu. Naopak člověk, který odmítá pít, se stává terčem nepříjemných otázek společnosti. V posledních letech stoupá i počet žen závislých na alkoholu, přitom ženský organismus je citlivější k jeho účinkům. Užívání alkoholu u žen je dáváno do spojitosti s výskytem rakoviny prsu a problémy s otěhotněním. S tím souvisí i užívání alkoholu v těhotenství. Neexistuje žádné množství alkoholu, které lze považovat za bezpečné v těhotenství.
Zpozornět bychom měli, pokud nám pití alkoholu způsobuje zdravotní problémy nebo nám zasahuje jiným způsobem do života. Existuje mnoho důvodů, proč omezit pití alkoholu nebo s pitím alkoholu skončit úplně. Mezi přínosy abstinence patří zlepšení tělesného a duševního zdraví, kvalitnější spánek, lehčí kontrola hmotnosti, protože alkohol obsahuje velké množství kalorii bez nutriční hodnoty. Člověk má více času na své zájmy, ušetří peníze, které by jinak utratil za alkohol. Pokud se někomu nedaří omezit pití alkoholu, měl by se poradit s odborníkem.
Příznaky
Závislost na alkoholu je onemocnění, které často začíná nepozorovaně a plíživě, kdy si jedinec zprvu ani neuvědomuje, že se řítí do problémů. Často až okolí upozorní jedince na probíhající závislost. Nebezpečné je i pravidelné večerní popíjení několika sklenek vína nebo pití piva každý den po práci.
Základní charakteristikou závislosti je silná touha užívat alkohol. Tělesná závislost se projevuje nárůstem tolerance k účinkům alkoholu, kdy k tomu, aby se člověk uvolnil nebo opil, je potřeba vyšších dávek alkoholu.
Dalším znakem závislosti je přítomnost odvykacích stavů. Pokud si člověk potřebuje dát skleničku po ránu, aby mohl fungovat, není něco v pořádku. Tělo si na alkohol zvyklo a potřebuje jej. Pokud si jedinec alkohol nedá, dostaví se pocení, bušení srdce, neklid, podrážděnost, nevolnost, zvracení a poruchy spánku. Dokonce se mohou objevit halucinace a blouznění.
Závislý člověk postupně zanedbává své zájmy a záliby, které ho těší a věnuje stále více času získávání alkoholu, užívání alkoholu a k zotavení se z jeho účinků. Závislý člověk pokračuje v pití alkoholu i přes jasné důsledky užívání alkoholu (zdravotní problémy z nadměrného pití alkoholu, depresivní stavy). Jedinec se postupně vyčleňuje ze společnosti a téměř pravidlem jsou problémy v rodině i v práci.
Rizika
U akutních rizik užívání alkoholu je nejnebezpečnější vznik akutní otravy alkoholem s následkem smrti. Dále mezi rizika užívání alkoholu patří nechráněný sex s náhodným partnerem a s tím spojené zvýšené riziko přenosu pohlavní choroby nebo nechtěného otěhotnění, úrazy, utonutí a dopravní nehody. U některých jedinců se může objevit agresivní chování.
Při dlouhodobém nadměrném užívání alkoholu vzniká celá řada tělesných (onemocnění jater, srdce, trávicí soustavy, zvýšené riziko výskytu rakoviny) a duševních obtíží (deprese, problémy s pamětí).
Nesmíme zapomínat na rizika užívání alkoholu společně s léky. Mnoho léčivých přípravků se s alkoholem nikdy nemá míchat, u řady dalších je třeba opatrnosti.
Alkohol může zvyšovat účinky léků na spaní a sedativ, což může způsobit vyšší ospalost, bezvědomí nebo smrt.
Alkohol může prohlubovat vedlejší účinky léčiv. Například při míchání alkoholu s aspirinem hrozí vyšší riziko vzniku žaludečních vředů.
Alkohol může snižovat účinnost léčivého přípravku. Například při míchání alkoholu s léky pro diabetiky se může účinek těchto léků snížit, což může vyvolat nebezpečné kolísání hladiny cukru v krvi. Alkohol může dále působit proti účinkům antiretrovirálních léků užívaných při léčbě onemocnění HIV/AIDS.
Léčba
Léčba závislosti na alkoholu probíhá buď ambulantně (ordinace psychiatrů, adiktologické ambulance, denní stacionáře) nebo rezidenčně (detoxifikace, krátkodobá a střednědobá léčba v psychiatrických nemocnicích, terapeutické komunity).
Současně se tyto dva typy služeb dělí také dle provozovatele, a to na:
- státní zdravotnická zařízení, kde jsou služby hrazeny ze zdravotního pojištění a klient kromě regulačního poplatku za vyšetření (nikoli terapii) přímo neplatí,
- soukromé praxe psychiatrů, psychologů a psychoterapeutů, kde jsou zpravidla konzultace hrazeny přímo klientem – současně zde ale není žádná evidence v rámci zdravotního systému, tudíž lze zachovat anonymitu klienta.
Adiktologická ambulantní a lůžková péče má charakter specializované péče, jejíž jedinou či dominantní cílovou skupinou jsou klienti/pacienti užívají alkohol a jiné návykové látky.
Každé zařízení má stanoveno pro vstup do léčby jiná pravidla, ale obecně je vyžadováno, aby si daný zájemce o léčbu zavolal sám a přišel na první konzultaci, kde se domluví ohledně dalšího postupu. Je to z důvodu projevení potřebného zájmu a motivace o léčbu, a proto není akceptováno objednávání rodinnými příslušníky.
Po první konzultaci a dohodě s lékařem je člověk zařazen do příslušného (ambulantního či rezidenčního) programu a absolvuje výše uvedené služby. Jejich průběh a forma se může lišit dle zaměření jednotlivých zařízení – proto je vhodné se předem seznámit nebo se zeptat na zkušenosti s léčbou bývalých klientů.
Současně je však cílem každého zařízení maximální snaha o úspěšnost léčby klientů a zachování návaznosti léčby v systému péče. Proto je vhodné nepodceňovat rady lékaře, a i po absolvování úspěšné léčby si najít vhodnou podpůrnou skupinovou či individuální terapii a pokračovat v následné péči.
Svépomocné skupiny
Svépomocné skupiny představují specifickou, neformální a nezdravotnickou formou pomoci a podpory lidem v náročných životních situacích. Tyto skupiny sdružují klienty se stejným problémem, ať už jde o problém zdravotní, sociální či subjektivní.
V oblasti užívání alkoholu se jedná o aktivity, do kterých se člověk může zapojit mimo formální léčbu. Jsou zejména vhodné po absolvování ambulantního nebo lůžkového programu jako forma následné péče.
Na rozdíl od lékařské péče nebo psychoterapeutické pomoci je tato forma podpory specifická tím, že ten, kdo pomáhá, není terapeut nebo pracovník v rámci léčebného procesu, ale sami členové zde řeší své problémy na bázi skupinové psychoterapie – jen za přítomnosti moderátora/ koordinátora skupiny. Jeho úkolem je organizace – zajistit místo, čas a pravidelnost setkání.
Mezi nejznámější svépomocné skupiny u nás patří hnutí Anonymních alkoholiků, Sdružení KLUS a Modrý Kříž.
Autor: Státní zdravotní ústav (Zdroj: NZIP)