Moje nezapomenutelná léta s babičkou a dědou

01.10.2024 Redakce eMaminy.cz

Dodnes si pamatuji tu sladkou vůni. Táhla se snad přes půl vesnice. Když zesílila, bylo to jasné, děda peče. Hned se nám začaly sbíhat sliny na měkký piškot a čerstvý vanilkový krém. A děda to věděl, že budeme ochutnávat, vždycky měl něco navíc. Ta vůně a k tomu babiččino vyprávění, to jsou moje nejsilnější vzpomínky na prarodiče.

Chatka se stolkem a židlemi na terase

Zdroj: redakce eMaminy a Canva

Mé vzpomínání směřuje pouze k rodičům taťky, protože ty maminčiny jsem už poznat nestihla. Z vyprávění mamky je mi ale jasné, že by byli skvělými parťáky i spiklenci (proti rodičům) ...

Děda - tedy z taťkovi strany - byl vyhlášeným cukrářem. Ač nevyučeným, přesto geniálním a vášnivým. Pekl dokonce i na dovolené. Ano, i v chatce v kempu. Holt, někdo si s sebou balí plynový vařič, ešus a třeba člun; děda balil troubu, formy na pečení a kila zásob. On si prostě vždycky našel způsob, jak nás všechny potěšit nějakým tím domácím koláčem, dortíkem či kynutými ovocnými knedlíky.

Každou chvíli se nechal někdo z „kempařů“ zlákat a přišel doslova „počichu“, aby zjistil, jestli tam náhodou není nějaká restaurace.  A protože my jsme byli velká parta vynalézavých vnoučat, tu restauraci jsme opravdu otevřeli. Vyrobili jsme ceduli "Restaurace u Nudle", rozmístili na terase i před ní stoly a židle a zvali jsme kolemjdoucí na dobroty a kávu. Byla to spousta legrace, a poněvadž jsme na stejné místo jezdili několik let (i do stejné chaty), lidi si nás vždycky pamatovali.

Babička s námi zase hrála na cokoliv, co jsme si vymysleli. Ať už to byl obchod, škola anebo karty. Tam, musím přiznat, jsme ji šulili … Nosila totiž brýle a my jsme v odrazu skel viděli, jaké karty má … Babi, promiň. A vyprávěla nám zážitky ze svého dětství. Pocházela totiž z pohraničí, kde prožila celou druhou světovou válku.

Moji prarodiče byli také úžasní komedianti. Jako mladí připravovali pro děti z vesnice různá divadelní představení i cirkusy. Oba nádherně zpívali a děda ještě hrál na heligonku a buben. Bavilo nás je poslouchat a těšili jsme se na oslavy a sešlosti, až to začne a my budeme řádit. Asi i díky jim jsem objevila lásku k hudbě a zpěvu.

Společně bratranci a sestřenicemi jsem u babičky a dědy prožila krásné okamžiky svého dětství. Na naše společné chvíle plné smíchu, her a dobrodružství nikdy nezapomenu; jsou pro mě dodnes velkým bohatstvím.


A jak to máte Vy?  Jak vzpomínáte na dětství u babičky a dědy? A víte, že je dnes Den seniorů? Už jste s nimi mluvili nebo je navštívili?


Autor: Dáša, redakce eMaminy

Babička a děda Zajímavost




Newsletter

Pravidelný přísun novinek, inspirace na každý den, podpora pro rodiče i sdílení zkušeností. Takový je Newsletter webu eMaminy.cz. Přihlaste se k jeho odběru a čtěte o tématech, které vám pomohou v náročném období nebo zpříjemní rodinný život. Buďte první, kdo se dozví o nových článcích, akcích a událostech. Prosíme, potvrďte odběr ve vaší e-mailové schránce. 

© 2024 eMaminy.cz, s.r.o.
by Media Heroes