Prenatální vývoj
Prenatální vývoj lidského plodu trvá 9 kalendářních měsíců. Jde o fascinující etapu, kdy se z mikroskopické buňky stává lidská bytost. V tomto období se utváří všechny orgánové systémy a dochází k základním psychickým reakcím, které tvoří předpoklad pro další vývoj.
Zdroj: pixabay.com
Etapy prenatálního vývoje
1. Fáze oplození a organogeneze (1. - 3. týden)
Vaječná buňka je oplodněna spermií a vzniká zygota, která obsahuje genetickou informaci obou rodičů.
Zygota se dělí a postupně sestupuje vejcovodem do dělohy, kde se uhnízdí v děložní sliznici. V tomto procesu dochází k tvorbě placenty, která bude po celou dobu těhotenství zásobovat plod živinami a kyslíkem a odvádět odpadní látky.
Z zygoty se diferencují tři zárodečné listy: ektoderm, mezoderm a endoderm. Z nich se dále vyvíjí všechny orgánové systémy plodu.
Začínají se formovat základní orgány, jako je neurální trubice (základ nervové soustavy), srdce, trávicí trubice a další.
2. Embryonální období (4. - 12. týden)
Plod v tomto období roste velmi rychle a všechny orgánové systémy se dále rozvíjejí a nabývají definitivní podoby. Vznikají končetiny, obličejové rysy a další detaily.
Z ektodermu se diferencují končetinové pupeny, ze kterých se později vyvinou paže a nohy.
Oči, uši, nos a ústa se posouvají do správné polohy a obličej plodu získává lidské rysy.
V tomto období je plod obzvláště citlivý na vnější vlivy, které mohou narušit jeho vývoj, patří sem některé léky, alkohol, drogy, infekce a radiace.
3. Fetální období (13. týden - porod)
Všechny orgánové systémy plodu se dokončují a začínají fungovat. Plod je schopen dýchat plicní tekutinu, trávit potravu a vylučovat moč.
Některé orgány, jako je srdce, trávicí systém a močový systém, začínají fungovat a plod se tak stává stále více nezávislý na matce.
Plod roste a přibývá na váze. Zdokonalují se jeho reflexy - sací, úchopový a mrkací. Také vnímá zvuky, doteky a světlo a reaguje na ně pohyby, mimikou a změnou srdeční frekvence. Začíná rozlišovat hlas matky a další známé zvuky.
Pohyby plodu se stávají stále koordinovanější a svou mimikou vyjadřuje spokojenost, nespokojenost či úzkost.
Prenatální komunikace
Mezi matkou a plodem se od počátku vytváří komunikační systém, přičemž matka ovlivňuje plod fyziologicky (hormony, látky v krvi), smyslově (pohyby, doteky, zvuky) i emocionálně. Plod potom na tyto podněty reaguje pohyby, mimikou a srdeční frekvencí.
Typy prenatální komunikace
Fyziologická komunikace
Prostřednictvím placenty prochází do plodu krev matky, která obsahuje hormony, živiny a odpadní látky. Ty následně ovlivňují fyziologické funkce plodu, jeho růst a vývoj.
Smyslová komunikace
Plod vnímá různé smyslové podněty - doteky, zvuky, vibrace a světlo. Reaguje na ně pohyby, mimikou a změnou srdeční frekvence. Například na dotek reaguje zrychleným pohybem, na hlas matky uklidněním a na světlo mrkáním.
Emocionální komunikace
Emoce matky ovlivňují plod prostřednictvím hormonů a dalších látek v krvi. Plod dokáže vnímat i mateřský stres, úzkost a radost a reaguje na ně.
Význam prenatální komunikace
Prenatální komunikace hraje ve vývoji plodu důležitou roli. Pomáhá mu budovat vztah s matkou, učit se vnímat a reagovat na různé podněty a rozvíjet své emoce.
Vliv vnějších faktorů na prenatální vývoj
Prenatální vývoj může být ovlivněn řadou vnějších faktorů:
Výživa matky
Nedostatek důležitých živin v matčině stravě může vést k poruchám vývoje plodu.
Infekce
Infekce matky, například rýma, chřipka nebo toxoplazmóza, mohou napadnout plod a způsobit mu vážné poškození.
Škodlivé látky
Alkohol, drogy, kouření a některé léky narušují vývoj plodu a vedou k vrozeným vadám.
Stres
Vývoj plodu negativně ovlivňuje také chronický stres matky, jehož vlivem by mohlo dojít k předčasnému porodu nebo nízké porodní váze.
Prevence poruch prenatálního vývoje
Pro prevenci poruch prenatálního vývoje je důležité, aby se matka v těhotenství zdravě stravovala, vyhýbala se škodlivým látkám a zvládala stres. Měla by také pravidelně navštěvovat kontroly u svého lékaře.
Jak již bylo řečeno na začátku, prenatální období je fascinující etapou lidského života. Pochopení procesů a vlivů na plod pak umožňuje zodpovědný přístup k mateřství a péči o nenarozené dítě.
Autor: redakce eMaminy.cz (zdroj informací: Marie Vágnerová, Vývojová psychologie - Dětství, dospělost, stáří, Portál, s. r. o., Praha 2000)