Zájem o vodohospodářství opět oživil vznik Československa, ale i ten musel ustoupit naléhavějším potřebám mladého státu ... až v roce 1930, kdy do hry vstoupil Tomáš Baťa. Povodně mu zničily továrnu a on, coby starosta Zlína, navrhl vodohospodářské úpravy zahrnující i zlepšení dopravy. Vizi propojení Labe, Dunaje a Odry tak znovu vzkřísil.

V roce 1931 se vláda zavázala k usplavnění Moravy od Olomouce do Dunaje. Tomáš Baťa se však svého snu nedočkal.

Po jeho nečekané smrti v roce 1932 převzal vedení firmy jeho bratr Jan Antonín, který v Tomášově úsilí pokračoval. Firma následně navrhla propojit Otrokovice se Sudoměřicemi kanálem k čemuž jí tehdejší vláda dala souhlas. Stavební práce započaly v říjnu 1934.

Na stavbě pracovalo až 1 600 dělníků, s minimální mechanizací, aby se co nejvíce peněz dostalo do jejich mezd. Kromě plavebních komor se vedle původního koryta Moravy hloubily kanály a v roce 1937 byl do jednoho z nich poprvé převeden úsek řeky. V Otrokovicích potom vzniklo přístaviště a kanál pro dopravu uhlí do továrny z dolu Tomáš.

V roce 1938 byl kanál dokončen a slavnostně otevřen. Úspěšně zvládl velkou povodeň, jež se přihnala ještě téhož roku, ovšem válka mu zasadila opravdu těžkou ránu. Přestože se kanál podařilo opravit, od poloviny 50. let postupně chátral, protože se zastavila doprava uhlí a závlahový systém se přestal využívat. Povoz na kanálu utichl.

Až po revoluci v roce 1989 se kanál dočkal obnovy. Dnes nabízí 52 km vodní cesty s rekreační plavbou a řadou zajímavých staveb: 13 plavebních komor, jezy, přístavy a mosty.

Obecně prospěšná společnost Baťův kanál uvažuje o prodloužení kanálu o dva úseky na Moravě (Kroměříž – Bělov a Rohatec – Hodonín).

Tip na výlet:

Infocentrum Baťova kanálu v Otrokovicích

Plavební komora Spytihněv

Baťův kanál

Autor: redakce eMaminy