Vysočině (přes 97 %), nejnižší v Praze (cca 84 %). Většina uchazečů byla přijata na obor, o který měla největší zájem (uvedla ho na přihlášce jako 1. prioritu) , v případě žáků hlásících se z  9. ročníků ZŠ se jednalo o 75 % uchazečů. 

V  prvním kole se na žádnou střední školu nedostalo asi 6 tisíc žáků  

Z celkového počtu více než 99 tisíc žáků hlásících se z 9. ročníků ZŠ nebylo v prvním kole na žádnou střední školu přijato jen přibližně 6 tisíc žáků. Ti se mohou od 21. do 24. května hlásit prostřednictvím DiPSy do druhého kola přijímacího řízení. Stejně jako v prvním kole si mohou vybrat maximálně tři obory bez a dva s talentovou zkouškou. Ve druhém kole už nebudou tito uchazeči dělat znovu jednotné přijímací zkoušky, ale započítá se jim výsledek z prvního kola.

„Tak vysoké procento žáků, které se podařilo na základě výsledků přijímacích zkoušek a jejich preferencí rozřadit na střední školy již v prvním kole, potvrzuje správnost rozhodnutí zvýšit počet přihlášek ze dvou na tři a digitalizovat celý proces přijímacího řízení,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek. Zavedení digitalizace zároveň odhalilo slabá místa předchozího systému papírových přihlášek a zápisových lístků a vneslo do procesu přijímacího řízení více kontroly a transparentnosti, dodal ministr.

Nejméně žáků nastoupí na obory bez výučního listu a maturity  

Celkový počet všech přijatých uchazečů je něco málo přes 128 tisíc. Z toho bylo na čtyřletá gymnázia přijato téměř 15 tisíc uchazečů (cca 12 % z celkového počtu všech přijatých uchazečů), na šestiletá gymnázia 2,5 tisíce uchazečů (cca 2 % z celkového počtu), na osmiletá gymnázia něco přes 9 tisíc uchazečů (cca 7 % z celkového počtu), na lycea téměř 6 tisíc uchazečů (cca 5 % z celkového počtu). Nejvíce uchazečů bylo přijato na ostatní maturitní obory bez nástaveb – přes 54 tisíc uchazečů (cca 42 % z celkového počtu) a na obory s výučním listem – téměř 34 tisíc uchazečů (cca 26 % z celkového počtu). Naopak nejméně žáků nastoupí v příštím školním roce na obory bez výučního listu a maturity – necelých 800 (0,6 % z celkového počtu) a konzervatoře – necelých 700 (0,5 % z celkového počtu).

"V případě skupiny ostatních maturitních oborů si ale musíme uvědomit, že se jedná o velkou skupinu sdružující celou řadu konkrétních oborů, a proto je zde počet přijatých uchazečů tak vysoký ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami," upozorňuje vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen.

Největší skupinu mezi neúspěšnými uchazeči tvoří zájemci o 8letá gymnázia (36 % z počtu všech neúspěšných uchazečů), dále uchazeči s prioritním zájmem o ostatní maturitní obory mimo nástavbových (téměř 23 % z počtu všech neúspěšných uchazečů) a uchazeči o 6letá gymnázia (cca 19 % z počtu všech neúspěšných uchazečů).

Uchazeči podali téměř 420 tisíc přihlášek  

Na střední školu se v letošním roce přihlásilo celkem 157 tisíc uchazečů, kteří podali téměř 420 tisíc přihlášek. V rámci celkového počtu v prvním kole uspělo téměř 82 % uchazečů, v absolutních počtech pak necelých 29 tisíc uchazečů neuspělo. „Přes 15 tisíc neúspěšných tvoří ti, kteří se hlásili na víceletá gymnázia. Ti se mohou přihlásit do druhého kola, ale přepokládáme, že naprostá většina z nich bude pokračovat v plnění povinné školní docházky na své základní škole,“ řekl ministr školství.

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR