Mají přiznanou invaliditu, ale chtějí pracovat. Pomohou zkrácené úvazky, odstraňování bariér a destigmatizace, říká manažerka služeb zaměstnávání z BONA o.p.s.
Zaměstnávání lidí s přiznanou invaliditou, včetně duševního onemocnění, představuje významnou příležitost pro moderní společnost. Hlavními výzvami pro lidi s přiznanou invaliditou při hledání zaměstnání jsou stigmatizace, bariérové pracovní prostředí a nedostatek pracovních nabídek na zkrácený úvazek.
Zdroj: shutterstock.com
„Zaměstnávání těchto lidí přináší společnosti ekonomické přínosy, snižuje závislost na sociálních dávkách a podporuje vzájemný respekt,“ říká Jana Pekárková, manažerka služeb zaměstnávání z neziskové organizace BONA.
Podle dostupných údajů má nějaký zdravotní handicap přibližně každý 6. člověk starší 15 let.* Duševní onemocnění, ztráta nebo snížení kognitivních funkcí nebo fyzické postižení, např. následkem úrazu, se může týkat každého z nás, bez ohledu na sociální status, dosavadní pracovní zkušenosti nebo vzdělání. Pokud budeme žít v tzv. inkluzivním světě, je to pro každého z nás a pro lidi, kteří jsou nám blízcí a záleží nám na nich, v tomto ohledu významně bezpečnější.
Bariéru tvoří budova, cesta do práce nebo stigma
Přesto se lidé s přiznanou invaliditou se často setkávají se stigmatizací na trhu práce. „Pokud hledá klient zaměstnání na otevřeném trhu práce, často se setkáváme se stigmatizací," říká Linda Slováčková z IPS BONA o.p.s. (Individual Placement and Support – tým, který pomáhá lidem s invaliditou najít pracovní místo). Tato stigmatizace vytváří představu, že člověk s přiznanou invaliditou nemůže být pro zaměstnavatele přínosem. Vyvrací to Jana Pekárková, manažerka služeb zaměstnávání v BONA o.p.s. a zdůrazňuje: „Lidé s přiznanou invaliditou je velmi široký pojem. Zahrnuje různé typy handicapů a tudíž různé výzvy při hledání zaměstnání. Nelze tedy paušalizovat.“
Pro osoby se zhoršenou mobilitou mohou být překážkou samotné bariérové pracovní prostředí nebo i cesta do zaměstnání. U lidí s duševním onemocněním se často setkáváme s neochotou zaměstnavatelů přijmout je do pracovního týmu. „Navíc je zde nedostatek pracovních nabídek na zkrácený úvazek, což by mnohým lidem s invaliditou umožnilo lépe vyvážit pracovní a osobní život,“ zmiňuje Pekárková z BONA o.p.s.
„Vzhledem k tomu, že v Boně pracujeme s lidmi se zkušeností s duševním onemocněním, tak spatřujeme největší důležitost v osvětě a edukaci týkající se duševního zdraví a v implementaci psychohygienických prvků na pracovišti. Jako velmi zásadní vnímáme prevenci vzniku duševních onemocnění - zařazení tématu péče o duševní zdraví do celého vzdělávacího i kariérního procesu,“ uvádí Linda Slováčková z BONA o.p.s.
Člověk je v práci přínosem, s invaliditou i bez
Zaměstnávání lidí s přiznanou invaliditou přináší řadu výhod. Podle Lindy Slováčkové jsou přínosy srovnatelné s přínosy zaměstnávání kohokoliv bez přiznané invalidity. „Pokud chceme žít ve společnosti, kde jsou respektovány individuální odlišnosti všech jejích členů, každý člen může nabídnout své silné stránky a kvality, bez ohledu na to, zda má přiznanou invaliditu či nikoliv," vysvětluje.
Neopomíjejme ekonomický pohled
Jana Pekárková dodává ekonomický rozměr této problematiky: „Jen v roce 2023 bylo ze státního rozpočtu vyplaceno více než 11 miliard korun na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Zaměstnávání lidí s invaliditou snižuje jejich závislost na těchto dávkách a umožňuje jim přispívat do státního rozpočtu. Kromě ekonomických přínosů je zde i významný společenský a lidský aspekt. Každý člověk je jedinečný, individuální, má své silné stránky a kvality. Myslím si, že vyspělá společnost by měla přijímat lidi takové, jací jsou," dodává.
„Ráda bych zaměstnavatelům v tomto doporučila, aby se nebáli, alespoň v počátcích, spolupracovat s odborníky na danou problematiku. V případě zaměstnávání lidí s duševním onemocněním to mohou být pracovní konzultanti/ky našeho týmu IPS,“ doporučuje Jana Pekárková z BONA o.p.s.
Budoucnost je v lepší přístupnosti a inkluzi
Pro zlepšení přístupnosti pracovišť je klíčová osvěta a edukace týkající se duševního zdraví. Tým IPS BONA o.p.s. klade důraz na prevenci vzniku duševních onemocnění a zařazení péče o duševní zdraví do celého vzdělávacího i kariérního procesu. Pokud zaměstnanec s přiznanou invaliditou potřebuje úpravy pracoviště, může zaměstnavatel získat podporu od Úřadu práce.
Jana Pekárková uvádí konkrétní příklady úprav: „Může to být stavební nebo technické přizpůsobení pracoviště, jako je bezbariérovost, plošina, širší dveře, větší výtah, nebo pomůcky kompenzující ztrátu zraku.“
Inkluzivní pracovní prostředí znamená vnímat potřeby všech zaměstnanců a podle toho přizpůsobovat pracovní podmínky. „V inkluzivním prostředí neoddělujeme zaměstnance s přiznanou invaliditou jako toho, kdo potřebuje specifickou podporu. Tento přístup zajišťuje, že každý zaměstnanec má přístup k potřebným zdrojům a podpoře,“ vysvětluje Linda Slováčková z IPS BONA o.p.s.
Zaměstnávání lidí s duševním onemocněním je krokem k větší inkluzi a rovnosti ve společnosti. Překonání stigmatizace a vytváření přístupných a podpůrných pracovních podmínek jsou klíčové pro integraci těchto lidí do pracovního procesu a jejich plné zapojení do společnosti.
O BONĚ
Nezisková organizace BONA, o.p.s. se již dvacet pět let věnuje poskytování odborné pomoci a podpory lidem se zkušeností s duševním onemocněním i jejich blízkým. Cílem organizace je usilovat o to, aby její klienti mohli žít co nejkvalitnější život, přičemž kromě komplexní podpory se zaměřuje také na zajištění důstojného bydlení a práce pro své klienty. BONA působí jako důležitý člen komunity a aktivně se podílí na reformě psychiatrické péče v České republice. V roce 2024 slaví BONA, o.p.s. 25 let fungování.
Více informací: www.bona-ops.cz
Kontakt pro média:
Veronika Blažek
veronika@prest.cz
+420 723 962 559
