Věštění do budoucnosti

Odjakživa lidé toužili nahlédnout do budoucnosti a Vánoce k tomu byly a jsou jako stvořené. Třeba rozkrajování jablíček. Pokud se uvnitř objeví hvězdička, znamená to štěstí a zdraví. Také lití olova. Každý tvar vylité hmoty má svůj význam – od svatebních zvonů až po smutné znamení. Nebo pouštění lodiček ze skořápek, které prozradí, co nás čeká v budoucnosti.

A co házení pantoflem? Špička botky směřující ke dveřím slibuje brzké svatební šaty. A když to nevyjde s botou, mohou vdavekchtivé slečny zkusit zaklepat na kurník nebo zatřást jabloní.  Ozve-li kohout nebo pes ze vsi, svatba bude. 

O něco tajemnější zvyk představuje věštění z hrnečků. To se pod sedm šálků vloží předměty, které charakterizují to, co lze v příštím roce očekávat. Kousek uhlí znamená nemoc, dudlík miminko, šáteček dalekou cestu, hřebínek nesnáze či neštěstí, mince bohatství, prsten svatbu či lásku a chléb štěstí. Po výběru jednoho z hrnečků se ukáže, co následují rok chystá.

Pro štěstí a zdraví

Staré známé jmelí, kdo by jej neznal? Je symbolem lásky a plodnosti a v mnohých domácnostech stále patří k nezbytnostem Vánoc. Možná už trochu pozapomenutým zvykem je „sekera pod stolem“. Pro zdraví a nebolavé nohy po celý rok stačí na sekeru pod štědrovečerním stolem šlápnout bosou nohou.

Tradice spojené s jídlem

Pomine—li dárečky, pak vrcholem Štědrého – v roce nejtajuplnějšího - dne - je večeře. Každý pokrm má svůj význam. K těm nejtradičnějším kromě rybí polévky patří určitě obalovaný kapr s bramborovým salátem a vánočka.

Možná si říkáte, jaký význam má bramborový salát? Žádný, ovšem tradiční už je, vždyť se součástí štědrovečerní večeře stal již ve 20. letech 20. století. To kapr svůj význam má. Symbolizuje hojnost a jeho kosti, které by měl každý správný hospodář zakopat pod stromy, zajistí, aby po celý následující rok dobře rodily. Šupinka pod talířem se pak postará o bohatství. Kapr se původně na slavnostní tabuli objevil ve verzi „na černo“ (se švestkovými povidly) začátkem 19. století. Později se začal halit do trojobalu a v této podobě jej zná asi většina Čechů.

Na vánočku nezapomeňte! Ta nejtradičnější se plete z devíti pramenů. Čtyři nejspodnější prameny představují čtyři živly čili zemi, slunce, vodu a vzduch; prostřední tři spojují rozum, vůli a cit a v těch dvou nejvrchnějších se proplétá vědění a láska.

A ještě jedna důležitá věc. Pamatujte, že od štědrovečerního stolu vstává pouze hospodyně!

Vánoční stromek a betlém

Dnes už si Vánoce bez vánočního stromečku a betlému nedovedeme představit. Vánoční stromeček původně sloužil k odhánění zlých duchů. Jeho zdobení má kořeny v pohanských tradicích a symbolizuje návrat života a světla.

Betlém zase představuje symbol naděje, a to že i v chaotické době může přijít světlo, čímž je narození Ježíše Krista.

Další zajímavé zvyky

Kromě uvedených zvyků existuje mnoho dalších - třeba pálení františků očišťujících domov a přinášejících do něj příjemnou vůni a také betlémské světlo. To každoročně do Čech přivážejí skauti z Říma.

Co se nesmí na Štědrý den

O Štědrém dnu platilo mnoho zákazů. Nesmělo se například zametat, aby se nevymetly duše mrtvých anebo štěstí, ani prát, aby se člověk neoblekl do smutečního. A pokud někdo (tedy kromě té zmíněné hospodyně) vstal od štědrovečerní večeře, mohlo to přinést smůlu.

Vánoční zvyky a pověry k našim tradicím patří. Přestože mnohé z nich mají svůj původ v dávné minulosti, a i když se jejich význam v průběhu času změnil, jsou pro nás stále důležité. Připomínají nám naši historii, spojují nás s rodinou a přáteli a vytvářejí jedinečnou atmosféru Vánoc.

Autor: redakce eMaminy