Boží hod: Od pohanských oslav k křesťanskému svátku
První svátek vánoční, neboli Boží hod, je pro mnohé z nás synonymem klidu, rodinné pohody a samozřejmě výborného jídla. Ale věděli jste, že kořeny tohoto svátku sahají hluboko do minulosti až před vznik křesťanství ke starými Slovanům?

Zdroj: redakce eMaminy a Canva
Od slunovratu k narození Ježíše
Ještě před tím, než se k nám dostalo křesťanství, slavili naši předkové v období zimního slunovratu svátek „Yule“, který symbolizoval návrat světla a prodlužující se dny. S příchodem křesťanství se tento svátek spojil s narozením Ježíše Krista, a tak vznikl Boží hod, jak jej známe dnes.
Tradice, které přežily aneb Jak to máme dnes
V minulosti byl Boží hod dnem odpočinku a rozjímání. Lidé trávili čas s rodinou, nanejvýš navštěvovali kostely, ale většinou neopouštěli teplo domova. Tradiční vánoční oběd, zpravidla s pečenou husou nebo kachnou, se podával na prostřeném stole, který se neuklízel, aby se zajistila hojnost v příštím roce.
Dnešní oslavy Božího hodu se od těch minulých trošičku liší. Zatímco dříve byl tento den spjat především s náboženskými obřady a rodinnou pohodu, dnes se pojí s návštěvami, dalšími dárky, třeba u babiček, a bohatými tabulemi. Přesto si mnohé tradice stále uchováváme. Stále chodíme na bohoslužby a snažíme se trávit čas s blízkými.
Pranostiky a zajímavosti
S Božím hodem je spojeno mnoho lidových pranostik, jež se používaly k předpovědi počasí na celý rok. Například „Mráz na boží narození, zima udrží se bez proměny“ nebo „Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší“.
Zajímavostí je i původ slova „hod“. Mnozí si ho spojují se slovesem „hodovat“, tedy jíst. Ve skutečnosti však slovo „hod“ souvisí spíše s pojmem „čas“ a označuje určitý časový úsek.
A jak slavíte Boží hod vy? Máte nějaké oblíbené vánoční tradice, které dodržujete každý rok?
Autor: redakce eMaminy